SPAD S-VIIC.1 - stíhací letoun

Popud ke konstrukci SPADu VII zadal francouzský hlavní stan svým požadavkem na nový letoun poháněný motorem Hispano Suiza HS 8A o výkonu 150 k. Prototyp s označením SPAD typ V vzlétl poprvé v dubnu 1916. Po úspěšném ukončení zkoušek následovala 10. května 1916 první objednávka francouzského letectva. Sériové letouny s továrním označením S-VIIC.1 byly vybaveny motorem HS 8Aa 130 kW (180 k). Kromě Francie se letouny vyráběly licenčně ve Velké Británii a v Rusku. Produkce S-VIIC.1 dala celkem 5 600 kusů, po nichž následovala ještě rozsáhlejší produkce typu SPAD S-XIIIC.1, jichž bylo vyprodukováno 8 472 exemplářů. Velký počet výkonných SPADů v rukách francouzských a britských stíhačů značnou měrou přispěl k eliminaci německé letecké převahy na západní frontě. Několik českých pilotů létalo na SPADech ještě za 1. světové války na západní frontě. Po válce Československo od francouzské vlády koupilo a zčásti dostalo 140 až 150 SPADů S-VIIC.1 a S-XIIIC.1, z nichž však část sloužila pouze jako zdroj náhradních dílů. ČSR se tak po válce stala jejich třetím největším uživatelem po Francii a USA. V roce 1923 začaly být SPADy vyřazovány od bojových jednotek a převedeny ke školním útvarům, kde létaly až do roku 1926. Několik draků bylo používáno pouze jako pomůcky pro školení mechaniků. Poslední SPADy (L-BIZI, L-BIZL a L-BIZP) létaly u Západočeského aeroklubu v Plzni až do roku 1930. Vystavený letoun SPAD S-VIIC.1, výrobní č. 11 583 byl naložen 6. června 1919 ve Francii na jeden z vagónů transportu T.S. 16. Po převzetí byl stroj prohlédnut a po drobnějších opravách přidělen 2. letecké setnině. Touto jednotkou byl používán až do prosince 1920. V roce 1922 byl odeslán ke generální opravě, po jejímž ukončení se vrátil zpět k původní jednotce. V roce 1923 byl přidělen k 6. letecké rotě. Po jeho vyřazení z armády stroj odkoupili členové plzeňského Západočeského aeroklubu a do draku 11 583 zastavěli motor z havarovaného letounu. Komise MVP přidělila 14. června 1928 letounu imatrikulaci L-BIZL se kterou byl letoun používán až do roku 1930. Z rejstříku byl vymazán 10. září 1930. V roce 1937 byl vystaven na Národní letecké výstavě a poté byl předán do NTM, kde přečkal také 2. světovou válku. V letech 1951-1979 byl umístěn v hale NTM. V roce 1979 byl předán do leteckých sbírek VM. V letech 1982-1984 provedli technici VM jeho generální opravu. Letoun je vystaven v podobě v jaké sloužil v letech 1919-1920 včetně původní kamufláže podle francouzského schématu a tehdejších znaků čs. vojenského letectva.