SVÁTEK, Josef. Povstání lidu selského v Čechách roku 1680

Žurnalista, kulturní historik a spisovatel Josef Svátek (1835–1897) je všeobecně znám především svými historickými romány, mezi nimiž dominují Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze. Svátek ve své historické krásné literatuře vycházel ze svého vlastního výzkumu české minulosti a tyto historické reálie umně propojoval s fiktivními příhodami. Do jeho rozsáhlého beletristického díla patří celkem 23 knih, mezi něž dále počítáme např. romány Bitva bělohorská, Sedláci u Chlumce nebo Tajnosti pražské.

Svátkova obliba ve fabulování se ovšem projevila i v jeho historiografických počinech. Nejmarkantnější je v populární Českomoravské kronice, ve které navázal v líčení vlády Leopolda I. až Marie Terezie na předchozí svazky z pera jednoho z předních českých historiků konce 19. století – Antonína Rezka (1853–1909).

Josef Svátek projevil živý zájem o kulturní dějiny 17. a 18. století. Prozkoumal řadu cenného materiálu z tehdy těžko přístupných archivů, mezi které patřil i archiv místodržitelský. Umělecká fantazie u něj ovšem mnohdy převážila nad vědeckým kriticismem. Sociálních poměrů poddanských a selských bouří si všímal již v Obrazech z kulturních dějin českých, ale jeho nejlepší prací bylo Povstání lidu selského v Čechách r. 1680, poprvé vydané v roce 1894.

Roku 1680 došlo v Čechách k selským povstáním, která byla vedena za účelem stanovení míry robotního zatížení, protože po třicetileté válce (1618–1648) se v některých oblastech navýšila robotní povinnosti Sedláci, nespokojení s touto skutečností, s vysokými daněmi a případně i s dalšími aspekty správy na jednotlivých panstvích, připravili petici, kterou adresovali císaři Leopoldovi I. (1640–1705). Vzhledem k neúspěchu petice začala rebelie, jejíž ohnisko se nalézalo především v severních a západních Čechách. Povstání bylo tvrdě potlačeno, ovšem iniciovalo snahu uzákonit rozsah robot. Nový patent stanovil robotní povinnost na maximálně 3 dny v týdnu a kromě výjimečných událostí zrušil nedělní a sváteční roboty. V následujícím období byla situace upravována dalšími patenty. Robota v Čechách po zrušení nevolnictví Josefem II. roku 1781 postupně mizela a definitivně byla zrušena roku 1848.

Rebelií roku 1680 se v 60. letech 20. století zabýval historik Jaroslav Kašpar, od 90. let potom především historik Jaroslav Čechura, jehož publikace Broumovská rebelie a Selské rebelie roku 1680 lze ve fondu Knihovnu VHÚ Praha též nalézt.

Kniha Povstání lidu selského v Čechách roku 1680 vzešla ze staršího Svátkova výzkumu pro Českomoravskou kroniku. Jedná se o drobný svazek, který není opatřený citačním aparátem ani ilustracemi. Autor zasazuje bouře roku 1680 do souvislostí historického vývoje českých zemí již od 15. století, ovšem hlavní důraz klade na situaci po třicetileté válce. V oddělených kapitolách popisuje povstání v krajích s převažujícím českým obyvatelstvem a v oblastech, kde žili především Němci. Na závěr se věnuje robotnímu patentu Leopolda I. z roku 1680 (tzv. Pardubitzer Pragmatica) a potrestání viníků rebelie.

Představovaná publikace je patrně nejlepším historiografickým dílem Josefa Svátka, přesto při jejím čtení musíme brát na vědomí, že byl její autor primárně spisovatelem historické beletrie se sklony k fabulaci. Její četbu lze proto doporučit především zájemcům z řad osob, které mají v oblibě krásnou literaturu s čtivými květnatými větami a které chtějí nahlédnout na historické reálie 17. století optikou české historiografie konce 19. století.

Citace:

SVÁTEK, Josef. Povstání lidu selského v Čechách roku 1680. V Praze: I. L. Kober, 1894. 96 s.