Švýcarská šavle, 17. století
Fotogalerie
První šavle se objevily v souvislosti s velkou tureckou invazí do Evropy již v první polovině 14. století. Po její další etapě v první čtvrtině 16. století se šavle rychle stala jednou z nejužívanějších chladných zbraní. Cizí původ šavle prozrazuje na první pohled rozdílná stavba zbraně. Zatímco souměrný evropský meč nebo kord jsou charakterizovány přímou dvousečnou čepelí, tvoří jednosečná čepel šavle lehký, dozadu zakřivený oblouk. Takto zakřivené ostří představuje proti rovným čepelím mečů výraznou výhodu. Šavle totiž při správném ovládání dokáže při zpětném tahu nejen sekat, ale i řezat.
Jedním z typů šavle, která se v 16. a 17. století rozšířila zejména ve Švýcarsku a jižním Německu, byla tzv. švýcarská šavle (Schweizersäbel), německou terminologií někdy také označována jako Haudegen. Vyznačovala se poměrně dlouhou a často jen mírně zakřivenou čepelí, na kterou je nasazen uzavřený úponkový koš. Název pro tento konkrétní typ zbraně zavedl Dr. Eduard Achilles Gessler, který v letech 1910 až 1945 vedl oddělení zbraní a militarií ve Švýcarském národním muzeu.
Švýcarská šavle se poprvé objevila kolem poloviny 16. století, kdy mnichovští mistři Ständler a Diefstetter začali do Švýcarska dovážet zakřivené čepele, protože místní mečíři je zatím nebyli schopni vyrobit. Celokovové jílce měly původně rozeklané hlavice se dvěma zobákovitými výběžky, ale zhruba od roku 1570 se na šavlích začaly objevovat charakteristické hlavice ve tvaru lví hlavy. Přibližně od roku 1600 se pro výrobu hlavic a dalších výzdobných prvků začala používat mosaz, v menší míře i měď.
Šavle byla do sbírky VHÚ Praha získána nákupem v roce 2017.
TECHNICKÉ ÚDAJE:
- Délka 925 mm;
- délka čepele 774 mm;
- šířka čepele 34 mm;
- hmotnost 836 g;
Aktuálně
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
