Torzo šachových figurek z pozůstalosti pplk. gšt. Václava Kropáčka

Šachové figurky z chlebové střídky patří díky proniknutí do populární kultury ke známým fenoménům vězeňského života v nacistických káznicích, a pokud lze soudit z počtu dochovaných exemplářů, tak zcela oprávněně.

Prezentovanou šachovou sadu vyrobil během svého pobytu v pankrácké věznici někdejší pplk. gšt. Václav Kropáček (22. 6. 1898 Soběkury – 13. 12. 1943 Drážďany). Bývalý italský legionář a blízký spolupracovník gen. Aloise Eliáše se ihned po začátku okupace zapojil do odboje v řadách Obrany národa jako podnáčelník štábu ústředního vedení ON, současně zastával funkci přednosty politického oddělení a v neposlední řadě pracoval i v osobní komisi, která sledovala a evidovala osoby kolaborující s Němci. Již v průběhu prosince 1939 byl zatčen a vězněn nejprve v samovazbě přímo v Petschkově paláci a poté dva roky na Pankráci. Jako chodbař organizoval síť předávání zpráv (tzv. motáků), jež zachránila mnoho životů a mařila vyšetřování gestapa. V létě 1943 byl převezen do Budyšína a odtud do Drážďan, kde byl 27. 10. 1943 odsouzen německým lidovým soudem k trestu smrti a 13. 12. 1943 popraven stětím. Jeho obhájcem před německým lidovým soudem byl německý antifašista JUDr. Egon Kubuschock, jenž byl po jeho statečné obhajobě vyloučen z Německého svazu právních zástupců. Manželka Božena Kropáčková pokračovala v odboji i po zatčení svého muže, v jejím bytě byl ubytován například parašutista Adolf Opálka.

Vězeňské šachy Václava Kropáčka se dochovaly pouze ve stavu torza o 18 figurkách. Jako materiál pro výrobu posloužila chlebová střídka, která byla v případě „černé“ strany obarvena cihlově červenou barvou. Podle legendy se k jejich barvení používal naředěný roztok z krve, v tomto případě byl však použit k obarvení spíše poprašek naškrábaný ze stěny. Figurky byly barveny až po uhnětení a jejich spodní strana zůstala v původní chlebové barvě.

Do sbírky VHÚ Praha byly šachy věnovány v roce 2015.