Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Organizátoři proslulé Jubilejní výstavy v Praze roku 1891 hledali všemožné způsoby, jak učinit akci zajímavější. Padl návrh, aby v areálu vznikla vzduchoplavecká hala se zázemím, určená pro mimořádnou a na tu dobu v Čechách neslýchanou atrakci – lety balonem.

Práva na její provoz získal podnikatel Samuel Hoffmann, jenž za tím účelem najal německého vzduchoplavce Maximiliána Wolffa, aby přípravy osobně řídil. „Kysibelka“ (německy „Ciesshübler“) byl balon nadnášený svítiplynem, nikoliv horkým vzduchem a i z tohoto důvodu se do výstavního pavilonu musel vejít v nafouknutém stavu, aby ho nebylo třeba před každým odstavením složitě vypouštět.

Stavba a balon byly zkolaudovány dne 23. května 1891 a o dva dny později se začalo s oficiálním provozem. Jedním z prvních, kdo se nechal v balonu přivázaném na laně vynést do výše, byl královský místodržitel v Čechách, František kníže Thun-Hohenstein.

Po pouhých pár týdnech se nechal Wolff přemluvit k tomu, aby balon absolvoval i zcela volný let. K němu došlo 16. června 1891. Wolff operaci řídil ze země a nechal v balonu vystoupat tři muže, kteří jen zázrakem přežili ztroskotání, jež následovalo. Balon ve vysoké výšce praskl a jeho trosky se pomalu snesly na jeden z továrních komplexů v Holešovicích, kde dopadly do těsné blízkosti tavící pece a částečně se vzňaly. I když při nehodě – která byla vůbec první leteckou nehodou na našem území – nepřišel nikdo o život, začalo vyšetřování a soud, který vyústil v trest odnětí svobody pro vzduchoplavce Wolffa v trvání osmi dnů. Wolff však prchl do ciziny, díky čemuž trestu vyhnul.

Ve sbírce VHÚ se dochoval vzácný odznak, který byl Maximiliánem Wolffem předáván platícím pasažérům po dobu, kdy byl balon Kysibelka v rámci Jubilejní výstavy v provozu.

Popis:

Kosočtverečný odznak na závěsu je ražen z mosazi. Na averzu lze v těžišti spatřit horkovzdušný balon s proutěným košem v oblačné obloze. Vedle koše se nachází dělená datace 18/91. Dolní část zdobí veduta nedostavěné katedrály sv. Víta v Praze. Na reverzu je kosočtverečná střední plocha s nápisem vyvedeným bezpatkovou majuskulou: STATEČ. VĚTROPLAVCI VĚNUJE ZA ODVAHU TUTO MEDAILI KAPITÁN MAXMILIÁN WOLFF. V borduře totožného tvaru se táhne opis: VŠEOB. ZEMSKÁ J. VÝSTAVA V PRAZE / PRAŽSKÁ VĚTROPLAVECKÁ ŠKOLA. Odznak vybavený svislou upínací jehlicí je za ouško zavěšen na převýšení v podobě čepice s blíže neurčenou kokardou (čepice je položena na zdobně zkroucenou stuhu).

Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha převeden ze starých fondů Památníku národního osvobození.

 

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…
Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…