Upomínkový předmět z obléhání Sevastopolu, 1854
Fotogalerie
Spor Ruska a Osmanské říše o správu křesťanských poutních míst v Palestině přerostl v roce 1853 ve válečný konflikt. Upadající Osmanská říše nebyla pro Rusko rovnocenný protivník a ve chvíli ohrožení Istanbulu proto požádal sultán Abdülmecid I. o pomoc Francii a Velkou Británii. Obě země, obávající se ovládnutí černomořských úžin Ruskem, přislíbily pomoc a vyslaly do oblasti silný vojenský kontingent.
V září 1854 se spojenecká vojska vylodila na Krymu nedaleko Sevastopolu. Díky taktickým chybám byla promarněna šance na rychlé obsazení přístavu a místo toho byla zahájeno zdlouhavé obléhání, trvající téměř rok. Urputné boje a otřesné hygienické podmínky, které stály obě strany desetitisíce mrtvých, se staly symbolem celého válečného tažení. Ani pád Sevastopolu však neznamenal definitivní konec války, teprve hrozba rakouské intervence přiměla ruského cara zasednout k jednacímu stolu a v březnu 1856 byla podepsána Pařížská mírová smlouva. Poté se spojenečtí vojáci stáhli z Krymu, avšak výměnou za to muselo Rusko souhlasit s rozsáhlými ústupky v oblasti Černého moře.
Díky rychlému rozvoji telegrafu byla krymská válka první, kterou mohlo domácí publikum sledovat téměř v „přímém přenosu“. S tím souvisela i zvýšená poptávka po suvenýrech. Prezentovaný předmět sloužil zřejmě jako kalamář a je vyroben z dělostřelecké munice nalezené na bývalém bojišti. Základnu tvoří tři koule o průměru 35 mm, které nesou dvě větší o průměru 42 a 47 mm. Na prostřední se nachází mosazná cedulka s nápisem „Pamjať Sevastopolja“, na horní je vyvrtaný otvor o průměru 21 mm, který zřejmě sloužil na inkoust nebo svíci. Lze předpokládat, že tyto předměty se v Sevastopolu nabízeli turistům ještě dlouhá desetiletí po skončení války.
Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán po druhé světové válce.
Aktuálně
Praha jako historická křižovatka vojenské diplomacie
Zapomenuté bojiště – boje ve východní Africe v letech 1940–1942
Připomínáme si 87 let od tragického vpádu nacistických vojsk do Československa a počátek okupace
Historie a vojenství č. 1/2026 je monotematické. Věnuje se válečnému námořnictvu
Před 27 lety vstoupila Česká republika do NATO
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
