Počátkem třicátých let minulého století pocítilo naše vojenské letectvo silný nedostatek výkonných těžších bombardovacích letadel, které by byly schopny napadnout nepřítele i v zázemí za frontou bojů. Po několika nezdařených pokusech o domácí konstrukci velkého bombardéru se pozornost odpovědných osob obrátila do zahraničí a vyústila v uzavření licenční smlouvy se slavnou holandskou firmou Fokker na stavbu menší série třímotorových tehdy „velkoletadel“ Fokker F IX.
Realizací stavby dvanácti kusů pro naše vojenské letectvo byla pověřena firma Avia a splnila jí v období let 1932–33. Prvním z letounů byl stroj Avia F IX. 1, který po převzetí vojenskou správou sloužil převážně u Leteckého pluku 5 v Brně. To se mu také stalo osudným dne 2. února 1937, kdy po večerním přeletu z Bratislavy na Slatinu narazil nedaleko Šlapanic za špatné viditelnosti do země a byl zcela zničen.
Smutnou připomínkou této tragické události, při které zahynuli tři letci, se stal nevelký ústřižek leteckého plátna o rozměrech 145 x 82 mm, na kterém bylo na khaki podkladě černě vyznačeno charakteristickým patkovým písmem označení letounu a jeho sériové číslo. Na jeho druhé straně pak byla inkoustovou tužkou stručně popsána nehoda a vyhotoven seznam zabitých letců. Je zajímavé, že zapsané údaje jsou chybně datovány 6. únorem 1937.