Válcovitý olověný projektil

Válcovitý olověný projektil

Tradiční dějepisecký výklad husitského období praví, že husité vnesli do vojenství ve velkém ruční palné zbraně, kterými vybavili svá polní vojska. Z nálezů množství olověných střel a hrotů šipek z kuší u hradu Hasištejn, který byl dva měsíce obléhán zemskou hotovostí pod velením Mikuláše z Lobkovic v roce 1418, se do muzea dostala jen část. I ta ale napovídá, že byl z hradu hákovnicemi a píšťalami hojně ostřelován obléhací tábor. Při archeologickém výzkumu hradu Sion v letech 1961 až 1964 byla nalezena řada olověných projektilů do hákovnic a píšťal vystřelených do hradu obléhateli v létě 1437. Vzhledem k jejich malým rozměrům a povrchové korozi olova připomínající pískovec, jich ale nepochybně řada při odkryvu v 60. letech unikla pozornosti. Další stovky pochází jak z odborného detektorového průzkumu, tak i z toho nelegálního. Z uvedeného vyplývá, že byly ruční palné zbraně hojně používány již před husitskými válkami. Zásluhou husitských hejtmanů byla pevná organizace a struktura polních vojsk podle polních řádů a zahrnutí střelců z hákovnic a píšťal do osádek bojových vozů.

Koncentrace olověných projektilů před Hasištejnem a Sionem napovídá, že na první pohled primitivní zbraně umožňovaly mířenou palbu až na vzdálenost 150 m. Sférický projektil se pro železnou hlaveň s hladkým vývrtem zdá být jasný, ale proč válcovitý? Vývrt byl nepravidelný, olověná koule v ní netěsnila a docházelo k úniku plynů. Tím byla střelba méně efektivní. Ve sbírce VHÚ se nachází střela ze Sionu v podobě olověného válečku o rozměrech 20 x 17 mm a hmotnosti  44 g. Váleček sice lépe těsnil, ale zdá se být balisticky málo vhodným tvarem. Panovala představa, že se při letu obrátil a letěl oválnou stěnou napřed. Ovšem výpočty a experimenty německých balistiků ukázaly, že váleček letěl plochým dnem kupředu a při podzvukové rychlosti působilo obtékání vzduchu na těleso jakoby podélně rotovalo. Tím se zlepšil dostřel a přesnost. Střelci to zřejmě netušili a pokrokem v metalurgii železa došlo k odlévání hlavní, čímž se i zlepšil vývrt a přešlo se na kulaté projektily. Ty vydržely až do poloviny 19. století, kdy byly v drážkovaných hlavních nahrazeny střelami s válcovitým tělem a špičkou.

Aktuálně



Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

08. 05. 2026
Jedno z poslání Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cíleně shromažďovat…
Česká republika si připomíná výročí konce              2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

08. 05. 2026
U Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína se dnes uskutečnil…
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

07. 05. 2026
Stoletý veterán Joseph Thurmond, který na jaře 1945 bojoval v Německu a…
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

06. 05. 2026
Hrdiny bojů na barikádách Pražského povstání nebyli jen povstalci se zbraní v…
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

06. 05. 2026
Ve středu 6. května 2026 od 17:00  srdečně zveme všechny zájemce do Atria…