Válcovitý olověný projektil

Válcovitý olověný projektil

Tradiční dějepisecký výklad husitského období praví, že husité vnesli do vojenství ve velkém ruční palné zbraně, kterými vybavili svá polní vojska. Z nálezů množství olověných střel a hrotů šipek z kuší u hradu Hasištejn, který byl dva měsíce obléhán zemskou hotovostí pod velením Mikuláše z Lobkovic v roce 1418, se do muzea dostala jen část. I ta ale napovídá, že byl z hradu hákovnicemi a píšťalami hojně ostřelován obléhací tábor. Při archeologickém výzkumu hradu Sion v letech 1961 až 1964 byla nalezena řada olověných projektilů do hákovnic a píšťal vystřelených do hradu obléhateli v létě 1437. Vzhledem k jejich malým rozměrům a povrchové korozi olova připomínající pískovec, jich ale nepochybně řada při odkryvu v 60. letech unikla pozornosti. Další stovky pochází jak z odborného detektorového průzkumu, tak i z toho nelegálního. Z uvedeného vyplývá, že byly ruční palné zbraně hojně používány již před husitskými válkami. Zásluhou husitských hejtmanů byla pevná organizace a struktura polních vojsk podle polních řádů a zahrnutí střelců z hákovnic a píšťal do osádek bojových vozů.

Koncentrace olověných projektilů před Hasištejnem a Sionem napovídá, že na první pohled primitivní zbraně umožňovaly mířenou palbu až na vzdálenost 150 m. Sférický projektil se pro železnou hlaveň s hladkým vývrtem zdá být jasný, ale proč válcovitý? Vývrt byl nepravidelný, olověná koule v ní netěsnila a docházelo k úniku plynů. Tím byla střelba méně efektivní. Ve sbírce VHÚ se nachází střela ze Sionu v podobě olověného válečku o rozměrech 20 x 17 mm a hmotnosti  44 g. Váleček sice lépe těsnil, ale zdá se být balisticky málo vhodným tvarem. Panovala představa, že se při letu obrátil a letěl oválnou stěnou napřed. Ovšem výpočty a experimenty německých balistiků ukázaly, že váleček letěl plochým dnem kupředu a při podzvukové rychlosti působilo obtékání vzduchu na těleso jakoby podélně rotovalo. Tím se zlepšil dostřel a přesnost. Střelci to zřejmě netušili a pokrokem v metalurgii železa došlo k odlévání hlavní, čímž se i zlepšil vývrt a přešlo se na kulaté projektily. Ty vydržely až do poloviny 19. století, kdy byly v drážkovaných hlavních nahrazeny střelami s válcovitým tělem a špičkou.

Aktuálně



Blíží se výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Blíží se výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

17. 07. 2025
Za pár dní uplyne 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce,…
První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…
Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

15. 07. 2025
Dne 5. července 1943 okolo páté hodiny odpolední vyplula z egyptského přístavu Port…
Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

14. 07. 2025
V pondělí 7. července oficiálně odstartoval první ročník dobrovolného vojenského cvičení pro…
Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…