Velký znak republiky Československé, dvacátá léta 20. století

Krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918 vyvstala otázka nutnosti vytvoření a schválení definitivní podoby státní vlajky a znaku jako základních symbolů státní reprezentace. Proto byla již 31. prosince 1918 při Prezidiu ministerské rady ustavena tzv. znaková komise. Tato komise byla složena z významných historiků, archivářů a umělců (Gustav Friedrich, Václav Vojtíšek, J. B. Novák, František Kysela). Problematice vlajek se komise věnovala poprvé 1. dubna 1919 a již v červenci téhož roku předložil Jaroslav Kursa přesně graficky rozkreslené návrhy státní vlajky tradiční bílo-červené barvy s modrým žerďovým klínem. Schválení návrhu příslušného zákona o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti č. 252 Sb. ze dne 30. března 1920 předcházela několikaměsíční zdlouhavá jednání a bouřlivé diskuse v parlamentu i v odborných kruzích.

Definitivní výtvarnou podobu všech státních symbolů provedl profesor František Kysela se svými studenty. Jeho pojetí bylo na rozdíl od předchozích návrhů Jana Kursy modernější. V § 6 citovaného zákona č. 252/1920 je velký státní znak republiky Československé popsán takto:

„Veliký znak republiky Československé skládá se ze štítu předního a zadního. Na předním jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak, že vrchní dva jsou rozpůleny, třetí spodní třikráte dělen. V horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený, v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém středním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná. V levém středním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlice s čelenkou v červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem. V pravém spodním poli znak Těšínska: na modrém štítě zlatá orlice v pravo hledící. Ve spodním středním poli znak Opavska: štít červeně a bíle rozpůlený. V levém spodním poli znak Ratibořska: štít rozpůlený, v pravém modrém poli zlatá orlice s čelenkou v pravo hledící, levé pole bílé a červeně rozpůlené.“

Velký státní znak byl doplněn husitským heslem „Pravda vítězí“. Do roku 1938 tvořil také základní součást standarty prezidenta republiky. Prezentovaná temperová malba vznikla na netradičním podkladovém materiálu – dvou vrstvách voskovaného papíru, spojených asfaltovou hmotou s vlákny celulózy. Mohlo jít původně o užitkový předmět, na který byl státní znak druhotně namalován (například okenní roletu).

Tempera na plátně, 1 200 × 2 050 mm.

Státní znak je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.