Vojenská legitimace Antonína Korimy, 1944

Vojenská legitimace Antonína Korimy, 1944

Vojenská legitimace představuje základní identifikační doklad vojáka a nejinak tomu bylo i u československé zahraniční armády za druhé světové války. Naše armáda tehdy používala hned několik druhů vojenských knížek v závislosti na hostitelské zemi. Na rozdíl od československé jednotky ve Velké Británii, kde naši vojáci přejali legitimaci britské armády, používali vojáci československé zahraniční armády na půdě SSSR od počátku doklady vlastní provenience.

První model vojenské legitimace, vydávané našim vojákům ještě v Buzuluku, měl podobu jednoduchých modrých desek s českým a ruským textem a neskýtal prostor k více než základním údajům o majiteli. Zhruba v polovině roku 1943 se začalo objevovat novější provedení legitimace, jež se od předchozího modelu na první pohled liší především koženkovými deskami v červené barvě. Uvnitř se pak skrývalo dalších osm stran, které již kromě základních údajů obsahovaly i kolonku „Úřední záznamy“ s dalšími údaji o svém majiteli, jako například povýšení, vyznamenání, nebo čísla přidělených zbraní. Pro Československou armádu v SSSR je tiskla moskevská tiskárna „Iskra revoljucii“.

Prezentovaná legitimace pochází z pozůstalosti Antonína Korimy (24. 5. 1905 – 18. 5. 1985), jenž odešel do SSSR již v roce 1932 jako člen dělnického družstva Interhelpo. Pracoval v kožedělném závodu ve Frunze (dnes Biškek) v Kyrgyzské SSR. V únoru 1942 přišel jako jeden z prvních československých občanů do Buzuluku, kde byl zařazen jako velitel družstva do čety pátračů-samopalníků. Pro jeho věk mu přezdívali „táta samopalníků“. Svoji mimořádnou odvahou a smyslem pro povinnost na sebe upozornil již v bitvě u Sokolova, kdy se od 3. března úspěšně účastnil průzkumných akcí v prostoru jižně od Sokolova i samotného střetu o obec, během něhož utrpěl průstřel zápěstí. Podruhé byl raněn již jako velitel roty během bojů na Dukle, kdy ho do hlavy zasáhla střepina z minometu. V důsledku toho trpěl psychickými problémy, kvůli kterým byl později superarbitrován. Po válce přesídlil zpět do Československa a až do roku 1963 působil jako vedoucí závodní stráže v Jáchymově.

Rozměry: 76 × 104 mm.

Legitimace Antonína Korimy byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha darována v roce 2023.

 

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…