Vojenská legitimace Antonína Korimy, 1944

Vojenská legitimace Antonína Korimy, 1944

Vojenská legitimace představuje základní identifikační doklad vojáka a nejinak tomu bylo i u československé zahraniční armády za druhé světové války. Naše armáda tehdy používala hned několik druhů vojenských knížek v závislosti na hostitelské zemi. Na rozdíl od československé jednotky ve Velké Británii, kde naši vojáci přejali legitimaci britské armády, používali vojáci československé zahraniční armády na půdě SSSR od počátku doklady vlastní provenience.

První model vojenské legitimace, vydávané našim vojákům ještě v Buzuluku, měl podobu jednoduchých modrých desek s českým a ruským textem a neskýtal prostor k více než základním údajům o majiteli. Zhruba v polovině roku 1943 se začalo objevovat novější provedení legitimace, jež se od předchozího modelu na první pohled liší především koženkovými deskami v červené barvě. Uvnitř se pak skrývalo dalších osm stran, které již kromě základních údajů obsahovaly i kolonku „Úřední záznamy“ s dalšími údaji o svém majiteli, jako například povýšení, vyznamenání, nebo čísla přidělených zbraní. Pro Československou armádu v SSSR je tiskla moskevská tiskárna „Iskra revoljucii“.

Prezentovaná legitimace pochází z pozůstalosti Antonína Korimy (24. 5. 1905 – 18. 5. 1985), jenž odešel do SSSR již v roce 1932 jako člen dělnického družstva Interhelpo. Pracoval v kožedělném závodu ve Frunze (dnes Biškek) v Kyrgyzské SSR. V únoru 1942 přišel jako jeden z prvních československých občanů do Buzuluku, kde byl zařazen jako velitel družstva do čety pátračů-samopalníků. Pro jeho věk mu přezdívali „táta samopalníků“. Svoji mimořádnou odvahou a smyslem pro povinnost na sebe upozornil již v bitvě u Sokolova, kdy se od 3. března úspěšně účastnil průzkumných akcí v prostoru jižně od Sokolova i samotného střetu o obec, během něhož utrpěl průstřel zápěstí. Podruhé byl raněn již jako velitel roty během bojů na Dukle, kdy ho do hlavy zasáhla střepina z minometu. V důsledku toho trpěl psychickými problémy, kvůli kterým byl později superarbitrován. Po válce přesídlil zpět do Československa a až do roku 1963 působil jako vedoucí závodní stráže v Jáchymově.

Rozměry: 76 × 104 mm.

Legitimace Antonína Korimy byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha darována v roce 2023.

 

Aktuálně



Česká republika si připomíná výročí konce              2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

08. 05. 2026
U Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína se dnes uskutečnil…
Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

08. 05. 2026
Jedno z poslání Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cíleně shromažďovat…
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

07. 05. 2026
Stoletý veterán Joseph Thurmond, který na jaře 1945 bojoval v Německu a…
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

06. 05. 2026
Hrdiny bojů na barikádách Pražského povstání nebyli jen povstalci se zbraní v…
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

06. 05. 2026
Ve středu 6. května 2026 od 17:00  srdečně zveme všechny zájemce do Atria…