Snímek zachycuje mobilizovaného vojína v plné polní ústroji během mobilizace v září 1938. Dobře je patrná nově nafasovaná výstroj, kde především kožené prvky svítí novotou. Dále jsou dobře vidět dvoudílné sumky na náboje vzor V, které se v mírových dobách příliš nepoužívaly, z důvodů snahy spotřebovat staré zásoby sumek pro pušky systému Mannlicher.
Na základě mezinárodní politické situace proběhlo večer 23. září zasedání vlády, které vyústilo ve 22:15 k vyhlášení mobilizace Československé branné moci.
Mobilizace a přechod státu do branné pohotovosti byly vyhlášeny vyhláškou č.183/1938 Sb. z. a n. ze dne 23. září 1938. Plný text zněl: Vláda republiky Československé vyhlašuje podle §57 odst. 1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938, jimž byla nařízena presidentem republiky podle §23 branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti. Jan Syrový v.r. Již krátce po vyhlášení mobilizace zachvátilo obyvatelstvo nadšení z toho, že už Československo nebude ustupovat nehorázným požadavkům ze strany Německa, a že se bude bránit. Mobilizace byla vyhlášena pro osmnáct ročníků I. zálohy a část ročníků II. zálohy (především specialistů). Byla vedena podle nástupního plánu VII. Hlavním velitelem mobilizované armády se stal arm. gen. L. Krejčí. Již 25. září se změnil dosavadní nástupní plán na nový plán VII varianta XIII, tedy přesunutí některých jednotek do prostoru 1. armády a tím pádem posílení obrany Čech.
První mobilizační den byl stanoven na 25. září 1938. Nástup záložníků byl velmi rychlý, začali nastupovat hned po zveřejnění mobilizační vyhlášky. Armáda se po přechodu na mobilizované stavy skládala ze 4 armád s 37 divizemi a 4 rychlými divizemi s celkovým počtem 1 128 110 vojáků ve zbrani.
Snímek mobilizovaného vojína v plné polní ústroji během mobilizace v září 1938 byl do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2015.