Vojtěch Preissig, Bazaar For The Benefit Of The Czechoslovak Armies, 1918

Vojtěch Preissig, Bazaar For The Benefit Of The Czechoslovak Armies, 1918

Autor plakátu, český grafik Vojtěch Preissig (1873–1944), se v roce 1910 rozhodl pro odchod do Spojených států v naději na větší uplatnění své grafické práce. Nejtěžší období začátků prožil na farmě svého bratra Eduarda ve Virginii. V letech 1911–1916 působil jako učitel grafiky v Uměleckém studentském spolku (Art students league) v New Yorku a na Teachers College Kolumbijské univerzity. Obrat k lepšímu nastal, když v roce 1916 dostal nabídku, aby nastoupil do Wentworth Institutu v Bostonu, a zde pak setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení. Za první světové války se zařadil aktivně do čs. zahraničního odboje. Působil v úřadovně Českého národního sdružení v New Yorku, později v náborovém středisku Odbočky Čs. národního výboru v Paříži.

V roce 1918 vytvořil Preissig sérii sedmi náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii a řadu dalších propagačních tisků. Krátce před vyhlášením samostatného Československa byl vydán v Bostonu další z Preissigových plakátů, který propagoval charitativní akci na podporu čs. zahraniční armády ve Francii. Figurální motiv s vlajícími prapory má několik shodných prvků s jedním z již zmíněné kolekce náborových plakátů (Czechoslovaks! Join Our Free Colors).

Do Československa se Vojtěch Preissig vrátil v roce 1930, avšak nebyl přijat tak, jak by si představoval. Řada plánovaných projektů se neuskutečnila. Po okupaci Československa v březnu 1939 se vrhl naplno do odbojové činnosti. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem a majorem Jaroslavem Boháčem (oba z Památníku osvobození) založil již v dubnu 1939 ilegální časopis V boj. Jejich aktivity však byly brzy odhaleny. V září 1940 byl spolu s dcerami Irenou a Yvonou zatčen. Irenu v Berlíně odsoudili jako první Češku v březnu 1942 k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Kolorovaný linoryt na papíře, 850 x 625 mm.

Plakát byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán formou nákupu v roce 1919.

Aktuálně



Letecké muzeum Kbely 25. dubna 2026 zahájí 58. návštěvnickou sezonu

Letecké muzeum Kbely 25. dubna 2026 zahájí 58. návštěvnickou sezonu

21. 04. 2026
Po zimní přestávce bude 25. dubna 2026 zahájena sezona Leteckého muzea Kbely,…
Armáda bude mít nové stejnokroje: Vrací se prvorepubliková noblesa v moderních materiálech

Armáda bude mít nové stejnokroje: Vrací se prvorepubliková noblesa v moderních materiálech

20. 04. 2026
Kombinovaný stejnokroj 25 (KS 25) je nadčasový, elegantní, praktický, má perfektní střih,…
Renovovaný VZLÚ TOM-8 převzal ředitel VHÚ Praha. Veřejnost letoun uvidí 25. dubna

Renovovaný VZLÚ TOM-8 převzal ředitel VHÚ Praha. Veřejnost letoun uvidí 25. dubna

20. 04. 2026
Téměř přesně po 70 letech od prvního zkušebního letu, byla dokončena náročná…
Přijďte na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

17. 04. 2026
Vojenský historický ústav Praha si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat na prezentaci…
Letecké muzeum Kbely navštívili před zahájením sezony vojenští a letečtí přidělenci 

Letecké muzeum Kbely navštívili před zahájením sezony vojenští a letečtí přidělenci 

15. 04. 2026
Letecké muzeum Kbely chvíli před oficiálním zahájením sezony navštívili vojenští a letečtí…