Vojtěch Preissig, Bazaar For The Benefit Of The Czechoslovak Armies, 1918

Vojtěch Preissig, Bazaar For The Benefit Of The Czechoslovak Armies, 1918

Autor plakátu, český grafik Vojtěch Preissig (1873–1944), se v roce 1910 rozhodl pro odchod do Spojených států v naději na větší uplatnění své grafické práce. Nejtěžší období začátků prožil na farmě svého bratra Eduarda ve Virginii. V letech 1911–1916 působil jako učitel grafiky v Uměleckém studentském spolku (Art students league) v New Yorku a na Teachers College Kolumbijské univerzity. Obrat k lepšímu nastal, když v roce 1916 dostal nabídku, aby nastoupil do Wentworth Institutu v Bostonu, a zde pak setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení. Za první světové války se zařadil aktivně do čs. zahraničního odboje. Působil v úřadovně Českého národního sdružení v New Yorku, později v náborovém středisku Odbočky Čs. národního výboru v Paříži.

V roce 1918 vytvořil Preissig sérii sedmi náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii a řadu dalších propagačních tisků. Krátce před vyhlášením samostatného Československa byl vydán v Bostonu další z Preissigových plakátů, který propagoval charitativní akci na podporu čs. zahraniční armády ve Francii. Figurální motiv s vlajícími prapory má několik shodných prvků s jedním z již zmíněné kolekce náborových plakátů (Czechoslovaks! Join Our Free Colors).

Do Československa se Vojtěch Preissig vrátil v roce 1930, avšak nebyl přijat tak, jak by si představoval. Řada plánovaných projektů se neuskutečnila. Po okupaci Československa v březnu 1939 se vrhl naplno do odbojové činnosti. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem a majorem Jaroslavem Boháčem (oba z Památníku osvobození) založil již v dubnu 1939 ilegální časopis V boj. Jejich aktivity však byly brzy odhaleny. V září 1940 byl spolu s dcerami Irenou a Yvonou zatčen. Irenu v Berlíně odsoudili jako první Češku v březnu 1942 k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Kolorovaný linoryt na papíře, 850 x 625 mm.

Plakát byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán formou nákupu v roce 1919.

Aktuálně



Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…