VYHLÍDAL, Jan. Pod žezlem pruských králů

Ráno 4. února 1920 se vojáci kroměřížského pěšího pluku č. 3 československé armády ustrojili do slavnostní uniformy a následně s hudbou v čele vyrazili ve třech pochodových proudech z Opavy. Jedna skupina postupovala na Kobeřice, druhá na Smolkov, Zábřeh a Dolní Benešov a třetí na Hlučín. Touto dnes pozapomenutou vojenskou operací bylo obsazení Hlučínska, kterou čs. vojsko naplnilo článek 83 Versailleské mírové smlouvy, jež vešla v platnost 10. ledna 1920. Hlučínsko, které je součástí slezského Ratibořského okresu, totiž od roku 1742 náleželo spolu s většinou Slezska k Prusku a následně Německému císařství. Přesto se místní obyvatelé podle užívaného nářečí označovali jako Moravci (později Prajzové).

Obsazení Hlučínska československým vojskem proběhlo v klidu a bez incidentů, byť vřelé přijetí československé vojáky nečekalo. Obyvatelé Hlučínska se přes svoji nezpochybnitelnou příbuznost s Čechy a Moravany a užívání moravského nářečí cítili více obyvateli Německa a připojení k Československu, které proběhlo bez plebiscitu, nijak nevítali. Mladá republika tak získala zpět 316 km² území s téměř 50.000 obyvateli (po úpravě hranic z roku 1923), které ze svazku zemí Koruny české vytrhl pruský král Friedrich II. po první slezské válce (1742). Nutno podotknout, že během trvání 1. československé republiky se jednalo o území krajně problematické, napětí vyvrcholilo na podzim roku 1938 jeho odtržením od Československa a opětovným připojením k německé říši (nikoliv k říšské župě Sudety, ale přímo k pruskému Slezsku). Vzhledem k tomu pak všichni hlučínští muži povinně rukovali do německého Wehrmachtu a značné množství jich v druhé světové válce padlo. Roku 1945 se Hlučínsko vrátilo k Československu a součástí České republiky je dodnes.

Prezentovaná publikace formátu 12,5 x 19 cm je převázána v pevných nepůvodních kartonových deskách se hřbetem a rohy vyztuženými plátnem. Původní obálka knihy je vevázána na konci kodexu. Jak napovídá podtitul, byla vydána k 10. výročí připojení Hlučínska k Československu a z jejích textů je patrné jisté zklamání nad tím, že se hlučínští Moravci v republice příliš dobře neintegrovali. Text knihy je totiž plně pročeskoslovenský. Za pozornost stojí také fakt, že Hlučínsko, ačkoliv patřilo dříve k pruskému Slezsku, bylo převážně katolické a katolickému kléru je také připisována hlavní zásluha na tom, že se Moravci plně neponěmčili a uchovali si svoji kulturu a jazyk, ačkoliv se cítili příslušníky německé říše.

Představovaná kniha tak nejen připomíná polozapomenuté události, ale je i cenným dokumentem doby. Svoji badatelskou hodnotu mají i stati o významných osobnostech z Hlučínska nebo pojednání o českých emigrantech na Opolsku a Střelínsku.

Knihu si můžete on-line přečíst zde.

Citace:

VYHLÍDAL, Jan. Pod žezlem pruských králů : (na památku 10letého výročí obsazení Hlučínska Československým vojskem). Přerov: Šlépěje života, 1930.