Výukový obraz pistole vz. 24

Mezi edukativní pomůcky, sloužící k osvojení si znalostí jednotlivých součástí výzbroje, patřily velkoformátové výukové nástěnné obrazy. U pěchotních zbraní poskytovaly nejen celkový pohled na samotnou zbraň, ale také vyobrazení jednotlivých součástí. Složitější zbraně, např. lehké a těžké kulomety, byly představeny i s funkčními schématy k snazšímu pochopení fází funkčního cyklu.

Přes poměrně pestrou skladbu krátkých palných zbraní zavedla československá armáda v meziválečném období oficiálně pouze tři samonabíjecí pistole – vzory 22, 24 a 38 –, avšak jen pro druhou z nich byl vytištěn a používán výukový obraz. Návrhy na koncepci obrazů zadávalo výrobci zbrojní oddělení Vojenského technického ústavu (VTÚ), jež je také ve finální podobě schvalovalo. Jejich tisk měl na starosti Vojenský zeměpisný ústav v Praze.

Pistole vzor 24 vyráběná Českou zbrojovkou ve Strakonicích se stala nejrozšířenější a také nejpočetnější krátkou palnou zbraní čs. armády v předválečném období. Strakonická továrna se díky její produkci stala výhradním dodavatelem pistolí pro armádu. Vyráběla ji v letech 1925–1931 a následně ještě v krátkém období let 1937–1938. V průběhu první etapy dodala armádě 99 724 pistolí, zatímco v rámci tzv. velké rozšířené objednávky z července 1936 získalo MNO dalších 72 698 kusů. Celkově tak továrna vyrobila v letech 1925–1938 pro armádu 176 522 pistolí vz. 24.

Kolorovaný výukový obraz pistole vzor 24 o rozměrech 1 165 × 900 mm, podlepený plátnem a zpevněný v horní a dolní části černě natřenými dřevěnými lištami, sestával z celkového pohledu na pistoli z levé strany, z částečného řezu jejím mechanismem v nabitém stavu s nábojem v nábojové komoře a napnutým kohoutem. Dominantu obrazu tvořily jednotlivé součásti zbraně včetně jejich příslušných názvů, schválených Komisí pro vojenské názvosloví. Od jednotnosti označování součástek, jejichž schválené názvy se v řadě případů lišily od továrního pojmenování, se odvíjela terminologie používaná v příslušných předpisech a při výuce u útvarů, ve zbrojních učilištích a kurzech.

Technickou zajímavostí vyobrazených pistolí je snad jen skutečnost, že znázorňují exempláře z prvního roku výroby. Kohouty pistolí, vyráběných v letech 1925–1927, měly ještě odlišný, složitější tvar přední funkční plochy a zúžený výstupek záchytu spoušťové páky, jenž neumožňoval manipulaci se závěrem při zajištění pistole a vypuštěném kohoutu, či při vyjmutém zásobníku s kohoutem v přední poloze.

Výukový obraz pistole vz. 24 získalo muzeum ze starých sbírkových fondů.