Vyzvednutí části letounu Aero C-3AF

Vyzvednutí části letounu Aero C-3AF

Fotogalerie

Trup fotoprůzkumného letounu Aero C-3AF jakožto zahradní domek v Peršíkově, okres Havlíčkův Brod
Předek letounu Aero C-3AF - Peršíkov, 27. července 1976
Aero C-3AF - sedačky
Nakládání trupu C-3AF za účelem jeho odvozu do Kbel dne 27. července 1976
Snímky z pozůstalosti plukovníka Janečky dokumentují naši sbírkotvornou činnost a zachycují vyzvednutí části letounu Aero C-3AF v Peršíkově na Havlíčkobrodsku dne 27. července 1976. Na prvním snímku, pořízeném onoho dne, slouží zbytky letounu ještě jako zahradní domek. Na druhém snímku je pohled na předek stroje, třetí snímek zachycuje sedadla z tohoto letounu. Konečně čtvrtá fotografie dokumentuje nakládání trupu stroje na nákladní automobil, který jej převeze do Kbel.

 

Aero C-3A bylo československou verzí původně německého stroje Siebel Si 204. Vývoj původního německého typu započal již roku 1938 ve firmě Siebel v Halle – mělo se jednat o dvoumotorové dopravní letadlo se dvěma členy posádky a osmi cestujícími. Prototyp poprvé vzlétl roku 1940. Si 204 se uplatnil v celé řadě rolí – jako dopravní a spojovací letoun, jako cvičný stroj pro pokročilejší trénink. Stroje Si 204 měly rozpětí křídel 21,28 m, délku 12 m a vzletovou hmotnost 5400 kg; mohly letět rychlostí až 350 km/h a jejich maximální dostup činil 7500 m n. m. Vznikla i bombardovací verze Si 204 E, jež na hřbetě nesla otočnou věž s kulometem a mohla svrhnout až 1000 kg bomb – vzletová hmotnost tohoto stroje se zvýšila na 5600 kg a maximální rychlost poklesla na 325 km/h.

Firma Siebel byla v průběhu války vytížena jinými úkoly, a tak vyrobila pouze patnáct prototypů – sériová výroba byla počínaje rokem 1942 svěřena továrnám na okupovaných územích. Jako první začala tyto stroje vyrábět francouzská firma SNCAN, jež jich vyrobila celkem 168. Od roku 1943 byly výrobou letounů Si 204 zaměstnány i závody na českém území – Aero a ČKD („Českomoravská továrna na stroje“ neboli BMM). V ČKD bylo vyrobeno 492 těchto letadel a v Aeru 541 – celkový počet strojů vzniklých do konce války tak činil 1216.

Po osvobození výroba těchto letounů pokračovala jak ve Francii (pod názvem Martinet), tak do roku 1950 i u nás – nejprve v továrnách Aero a ČKD, od roku 1949 v závodě Letov („Rudý Letov“). Celkem bylo v poválečném Československu vyrobeno 179 dalších letadel, a to jak pro vojenské, tak i pro civilní účely a na export. Stroje dostaly nové, československé označení – cvičná verze byla známa jako C-3, bombardovací jako C-3B a civilní dopravní jako C-103. Stroje C-3AF sloužily k fotografickému průzkumu – zbytky jednoho z nich jsou zachyceny na našich snímcích.

Aktuálně


Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…