Vzpomínka na vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944
K provedení invaze do Evropy v červnu 1944 měl vrchní spojenecký velitel generál Dwight D. Eisenhower k dispozici vojska 21. skupiny armád, které velel britský generál Bernard L. Montgomery. V jejím prvním sledu byla americká 1. armáda a britská 2. armáda, ve druhém sledu pak kanadská 1. armáda. Zálohu vrchního velitele spojeneckých sil tvořila 3. armáda.
Invaze se měla uskutečnit 5. června 1944, ale počátkem června 1944 zuřilo nad průlivem La Manche špatné počasí a k plánovanému vylodění nedošlo. Spojenečtí meteorologové však správně předpověděli, že se počasí na krátkou dobu utiší a 6. června bude možno invazi provést.
V noci před vyloděním, jež dostalo krycí název operace Neptun, byly v Normandii shozeny 3 výsadkové divize. Jako první měli v 6:30 ráno vstoupit na francouzskou půdu Američané na pláži Utah, vylodění v britském sektoru mělo podle plánu začít o hodinu později. Americké síly měly za cíl izolovat Cherbourg, síly britského impéria plánovaly obsadit významné město Caen. Invazní fronta byla široká celkem 80 km.
Německé vojsko nedokázalo vylodění zabránit. Na nejtvrdší odpor narazily armády na pláži Omaha. Spojencům se nepovedlo v první den invaze dosáhnout všech cílů, ale i tak již první den přistálo na pevnině 153 000 spojeneckých vojáků a další byli na cestě. Německé vrchní velení nenasadilo včas nejlepší zálohy z obav, že k hlavnímu vylodění dojde u Calais. V následujících dnech se Spojenci začali postupně probojovávat do vnitrozemí Francie.
Vylodění v Normandii představovalo největší vyloďovací operaci v dosavadních dějinách a zásadně přispělo k osvobození Evropy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.
Aktuálně
Národní památník hrdinů heydrichiády bude 18. 6. 2026 otevřen od 12 hodin
Prusko-rakouská válka začala před 160 lety. Prohlédněte si výstavu věnovanou tomuto výročí. Otevřena je v areálu Armádního muzea Žižkov
Letní škola pro seniory 2026: Znovu do zbraně s kávou, letos i s výjezdem do Leteckého muzea Kbely
Od vyhlazení Lidic uplynulo 84 let. Nacisté chtěli obec vymazat z mapy
Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
