Vzpomínka na vypuknutí Slovenského národního povstání

Slovenské národní povstání vypuklo 29. srpna 1944 v návaznosti na vnitropolitický vývoj ve Slovenském státě a přibližování fronty k jeho území. Hlavním organizátorem povstaleckých jednotek byl důstojník slovenské armády Ján Golian, jehož nadřízeným se po příletu z Londýna stal generál Rudolf Viest.

Nejvyšším politickým orgánem byla Slovenská národní rada, která se přihlásila k obnovení československého státu a byla v kontaktu s československou exilovou vládou. Početní stav povstalecké armády dosáhl po mobilizaci obyvatelstva přibližně 60 000 mužů, k nimž je třeba připočíst nezávislé partyzánské skupiny o celkové síle asi 18 000 bojovníků.

Povstalcům se podařilo ovládnout zhruba polovinu území Slovenského státu, konkrétně jeho střední část. Centrem povstání se stala Banská Bystrica. Německá vojska mezitím pronikala na slovenské území ze všech stran a odzbrojovala slovenské jednotky, které se k povstání nepřidaly. Tento osud potkal i dvě slovenské divize dislokované na východním Slovensku.

Podle původního plánu měly právě tyto jednotky otevřít Rudé armádě cestu přes Dukelský průsmyk, místo toho se zde však pevně uchytili Němci. Území pod kontrolou Banské Bystrice tak zůstalo izolováno a mohlo spoléhat pouze na leteckou pomoc.

Povstalecké síly podporoval 1. československý samostatný stíhací letecký pluk, který 17. září přilétl ze Sovětského svazu, a také 2. československá paradesantní brigáda. Významnou pomoc představovaly dodávky zbraní na letiště Tri Duby severně od Zvolena.

Dne 8. září byla zahájena Karpatsko-dukelská operace, během níž se sovětští a českoslovenští vojáci za těžkých bojů probíjeli na slovenské území. Porážce povstání se však již nedalo zabránit.

Německé síly, podporované Pohotovostními oddíly Hlinkovy gardy, se početně vyrovnaly povstaleckým jednotkám. Disponovaly však výraznou materiální převahou a postupně získávaly převahu i na bojišti. Dne 27. října 1944 padla Banská Bystrica do německých rukou a zbytky povstaleckých jednotek přešly k partyzánskému způsobu boje. Generálové Golian a Viest zahynuli v německém zajetí.

Snímek Vojenského historického ústavu Praha byl součástí sbírky již před rokem 1989.