Významný německý vojenský teoretik počátku 17. století Johann Jacobi von Wallhausen (1580–1627) byl v naší rubrice představen už několikrát. Náš zájem byl dosud zaměřen především na jeho vojenské teoretické spisy, ve kterých se věnoval vojenskému umění pěchoty (viz např. Kriegskunst zuf Fuss http://www.vhu.cz/book/wallhausen-johann-jacobi-kriegskunst-zu-fus/) nebo dělostřelectva (viz Archiley Kriegskunst http://www.vhu.cz/exhibit/wallhausen-johann-jacobi-archiley-kriegskunst/). Jeho publikace se nezabývaly pouze dobovými taktikami a strategiemi, ale i organizací jednotlivých složek vojska, výcvikem, povinnostmi vojáků, důstojníků i vojenských úředníků, a také zajištěním jednotek v polních táborech a na taženích.
Wallhausenovy vojenské příručky se staly vzorem pro mladší publikace podobného ražení, dostaly se do řady šlechtických knihoven a dodnes je nalezneme v mnoha světových knižních sbírkách. Vlivné byly již v době svého vzniku. Nesloužily totiž pouze k samostudiu tehdejších důstojníků, ale používaly se též jako učebnice ve vojenské škole, která fungovala v letech 1617–1621 v německém Siegenu. Tato instituce, která v letošním roce slaví 400 let od svého založení, bývá označována za nejstarší vojenskou školu na světě.
Plány na založení siegenské vojenské akademie se objevily již několik let před jejím vznikem v hlavě Johanna VII. Nasavsko-Siegenského, bratrance Mořice Oranžského. Johann VII. informoval o svém nápadu řadu německých šlechticů, kteří jeho myšlenky podpořili, ovšem aktivně se do příprav nezapojili. Oslovil tedy již proslaveného vojenského teoretika Johanna Jacobiho von Wallhausena, který se měl stát ředitelem školy a též jejím všeobecně známým a uznávaným reprezentantem. Hrabě Nasavsko-Siegenský společně s Wallhausenem vytvořil koncept vzdělávací instituce a základní studijní plán. Akademie začala fungovat na počátku roku 1617, ovšem její ředitel Wallhausen ji opustil už v průběhu jara a později se do ní již nevrátil.
Z doby, kdy se Wallhausen podílel na založení školy, pochází jeho spis Programma scholae militaris. Publikace byla vydána ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1616. Má kvartový formát, čítá 57 stran a neobsahuje žádné ilustrace. Dedikována byla císaři Matyášovi II. (1557–1619) a dalším arciknížatům, knížatům, hrabatům a svobodným pánům. Zaměřena byla především na šlechtu z jazykově německé oblasti Evropy, sepsána proto byla v němčině.
Cílem představované Wallhausenovy publikace bylo prezentovat myšlenku založení vojenské akademie co nejširšímu čtenářstvu a obhájit vojenské vzdělávání před těmi, kteří namítali, že k výuce vojenského umění je ideální osobní účast ve válce. Ve spisu zmiňoval, jaké předměty budou ve škole vyučovány, kdo bude součástí pedagogického sboru, pro jaké žáky je škola otevřena a nezapomněl zdůraznit, že studium na akademii bude bezplatné. Nesmíme ovšem předpokládat, že tím se výuka otevřela i pro žáky z nižších sociálních vrstev. Vzdělání sice bylo bezplatné, ovšem ubytování, strava, či posluhování v pokojích studentů se platilo. Frekventanty školy se mohli stát mladí šlechtici či potomci zámožných měšťanů, kteří si s sebou nezřídka přiváželi osobní sloužící.
Vojenská akademie v německém Siegenu fungovala pouze několik let. Záhy po jejím založení začala třicetiletá válka (1618–1648), která úlohu instituce, jež měla mladé muže připravit na účast ve vojenském konfliktu, suplovala v míře větší než dostatečné. Spis Programma scholae militaris ovšem dodnes zůstává zajímavým dokladem počátků vojenského vzdělávání v 17. století.
Knihu si můžete on-line přečíst zde.
Citace:
WALLHAUSEN, Johann Jacob von. Programma scholae militaris. Franckfurt am Mayn: durch Paulum Jacobi, 1616. 57, [1] s.