Zprávy pramenů o bojích u Hory a Brodu kol Vánoc 1421

Stejně jako o dva roky dříve vydané Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově 14. července 1420 (viz zde) měl tento soubor pramenů vztahujících se k bitvám u Kutné Hory a tehdejšího Německého Brodu sloužit jako studijní a cvičební pomůcka pro potřeby seminárního cvičení, které vedl Josef Pekař na Univerzitě Karlově. Transkribované texty jsou v původním jazyce, tedy latinsky, německy a česky, mají poznámkový aparát a je u nich uvedeno, ve které edici byly vydány, případně které další historiografické publikace s nimi pro srovnání pracují.

Ke sklonku roku 1421 vrcholila druhá křížová výprava proti utrakvistickým Čechám.  Na popud pražských měšťanů se měl vojenský střet přenést dál od hlavní metropole království, a tak vytáhla husitská vojska směrem k jimi obsazené Kutné Hoře. 21. prosince udeřila Zikmundova armáda na vozovou hradbu, kterou utrakvisté rozvinuli před městem, čímž pravděpodobně odpoutala pozornost od dění v Kutné Hoře, do které zatím Kolínskou branou nepozorovaně vstoupila katolická vojska a město obsadila. Husité, kteří uvízli ve městě, byli bez milosti pobiti. Husitská vojska se následujícího dne od Kutné Hory stáhla, aby doplnila zásoby a sehnala posily.  Již posílena se opět objevila 6. ledna 1422 u vsi Nebovid. Zikmund rozhodl opustit špatně hajitelnou Kutnou Horu a vydal se k Jihlavě. Po cestě byl jeho zadní voj, který měl za úkol zbrzdit husitské vojsko, než král dosáhne bezpečí pevných jihlavských zdí, drtivě poražen u vsi Habry a část katolického vojska se opevnila v Německém Brodě. Zatímco 10. ledna probíhala mezi obránci a obléhateli jednání o kapitulaci, část husitského vojska neváhala, vzala město šturmem a to jejich síle podlehlo.  Urození byli vzati do zajetí, prostý lid pobit a město vypáleno. Následujícího dne 11. ledna 1422 byli pod ukořistěnými korouhvemi pasováni noví utrakvističtí rytíři, mezi nimi pravděpodobně i Jan Žižka z Trocnova. Zikmund Lucemburský se po tomto fatálním neúspěchu uzavřel v katolické Jihlavě a Pražené konsolidovali svoji moc rázným ukončením diktatury Jana Želivského.

Nákladem Historického semináře Univerzity Karlovy v komisi Historického klubu vydal Tiskařský a vydavatelský závod Politika v Praze roku 1928 knihu, která je v současné době nově svázána v pevné vazbě o rozměrech 16 x 23,5 cm. Má celkem 28 stran a obsahuje 24 kapitol. Jejím prostřednictvím se můžeme seznámit jednak se zápisy současníků, ale také se zprávami zapisovanými až s delším odstupem či převyprávěnými pozdějšími kronikáři a vzájemně je tak komparovat. Mezi méně známé texty, které soubor obsahuje, patří například Polská píseň o bojích u Hory a Brodu, která pochází z poloviny 15. století, či Traktatus de longaevo schismate Ludolfa Zaháňského.

Citace:

JOFEF PEKAŘ, Zprávy pramenů o bojích u Hory a Brodu kol Vánoc 1421, pro cvičení seminární shromáždil Josef Pekař. Praha: Historický seminář University Karlovy 1928. 28 s.