Film „Symboly české nezávislosti“

Státní symboly jsou neodmyslitelným projevem svrchovanosti a nezávislosti každého státu, jsou předmětem úcty a národní hrdosti.

V roce 1993 natočil režisér Pavel Fojtík umělecký dokument o vzniku, vývoji a proměnách českých a československých státních symbolů. Na základě důkladně provedených rešerší, studia historických pramenů a pečlivého výběru archivních materiálů autoři ve filmu provází diváka spletitými cestami vývoje naší státní symboliky, jejíž počátky se nalézají již v předheraldickém období.

Za první symbol české státnosti je považován praporec na kopí knížete Václava tzv. gonfanon. Se svatováclavským kultem na přemyslovském dvoře souvisí i nejstarší heraldický symbol jakým je plamenná orlice.  Znak s erbovní figurou stříbrného dvouocasého lva se zlatou korunou, drápy a jazykem v červeném poli se objevuje od poloviny 13. století. Postupně se dvouocasý lev ve skoku stává základním symbolem panovníků a českého státu. K němu posléze přibývají další znaky: císařská orlice Karla IV., orlice Markrabství moravského, orlice slezská a později také znak slovenský.  Prostřednictvím bohatého ikonografického materiálu, jakým jsou iluminace v dobových rukopisech, deskové a nástěnné malby či zpodobnění na majestátních pečetích a ve spojení se zasvěceným komentářem je divák postupně detailně seznámen s heraldickým vývojem a dobovými proměnami státní symboliky až do období vzniku samostatné České republiky v roce 1993.

V roce 1990 byly zákonem přijaty nové státní symboly České a Slovenské Federativní Republiky. Ze zákona jimi jsou velký a malý státní znak, vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.  O necelé tři roky později se s blížícím rozpadem federace jednalo o státních symbolech znovu. Zatímco Slovensko jen upravilo podobu vlajky přijaté zákonem v roce 1990, Česká republika namísto červeno-bílé vlajky z roku 1990 přijala za svou červeno-bílou vlajku s žerďovým modrým klínem, která byla do konce roku 1992 státní symbolem federace. Přestože ústavní zákon o zániku federace zakazoval, aby samostatné republiky používaly státní symboly federace, Česká republika přijala federální vlajku zákonem č. 3/1993.

Ve filmu hovoří o problematice státní symboliky i válečný veterán a jeden z nejuznávanějších evropských heraldiků (člen Academie Internationale d´Heraldique), autor státního znaku České republiky a prezidentské standarty, Jiří Louda (1920–2015).

Výrobce:  Český armádní film, 1993

Tvůrci: námět Pavel Fojtík a Svatopluk Jedlička, kamera Karel Hložek, František Chmela, Anton Szomolányi, scénář a režie Pavel Fojtík, odborná spolupráce Zbyšek Svoboda

Technické údaje k filmové kopii: video U-matic, barevná, zvuková, 28 minut

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

David Černý