Husitské války tak, jak je zpracovali historici z VHÚ

Nová výstava vytvořená pracovníky Vojenského historického ústavu Praha určená pro prostory před Generálním štábem Armády ČR v Praze 6 na Vítězném náměstí se tematicky věnuje staršímu období českých dějin. Název Husitské války odhaluje její zaměření, nicméně jsou zde také informace týkající se odkazu husitské vojenské tradice pro moderní české dějiny.

Před téměř 600 lety došlo roku 1419 u středočeské vsi Živohoště k prvnímu bojovému střetu oddílů katolické šlechty se západočeskými a jihočeskými husity. Byla to první bitva vleklého konfliktu známého jako husitské války, který trval bezmála čtvrt století a v navazujících konfliktech se promítl i do druhé poloviny 15. století.

Badatelé z oborů historických věd, historie, archeologie, dějin umění a teologie napsali již mnoho prací ve vztahu k husitství a stopě, kterou po sobě tento historický fenomén zanechal v politických i kulturních dějinách našeho státu i Evropy jako celku. A přece nebylo toto pole bádání dosud zcela vyčerpáno. Nyní se veřejnost může seznámit s expozicí, která se zaměřuje především na vojenskou stopu, kterou po sobě husitství zanechalo.

Výstavu věnovanou husitským válkám připravil kolektiv autorů Vojenského historického ústavu Praha pod koordinací Jana Biedermana – výstavu rovněž připravili Tomáš Jakl, Ilona Krbcová, Karel Straka a Zdeněk Špitálník. Výstavu zahájil zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálmajor Milan Schulc.

Expozice obsahuje přes dvě desítky panelů, tematicky se věnují těmto základním oblastem: první křížová výprava a bitva na Vítkově, zrození husitské vojenské síly, výzbroj husitských vojsk, vozová hradba, husitské pevnosti, husitské vítězství a porážky, ikonické osobnosti hnutí atd. Z dalších témat jmenujme například husitství ve faleristice, filmy a literární díla s husitskou tematikou, husitství a doba národního obrození, ale také význam husitství pro II. odboj či husitský odkaz v legiích.

Války související s husitským hnutím sice přinesly mnoho mrtvých, značné materiální škody a nábožensky rozdělené obyvatelstvo českých zemí, zanechaly po sobě však také přinejmenším dvojí odkaz, který dnes snad můžeme označit jako pozitivní.

Prvním byla sama idea husitství jako původně nábožensko-politického hnutí, jež vycházelo z učení Jana Husa a bylo přímou reakcí na tehdejší celospolečenskou a náboženskou krizi pozdního středověku. Zmíněná idea si následně díky evangelickému a osvícenskému prostředí našla v následujících staletích cestu až k českému národnímu obrození a posléze i k myšlenkám samostatného československého státu v národním programu Tomáše Garrigua Masaryka.

Druhým odkazem je pak tradice a symbolika husitského vojenství, která byla již v průběhu první světové války přijata za vlastní původními ozbrojenými silami rodící se Československé republiky, tedy Československými legiemi. Vojenská tradice husitství, která se takto přirozeně stala součástí tradic Československé armády, zůstala myšlenkově posilujícím prvkem i v průběhu druhé světové války a součástí vojenských tradic byla i dále po roce 1945.

Hlavní autor výstavy, Jan Biederman z VHÚ, soudí:

„Každý úsek české historie se nějakým způsobem dříve či později promítl do našich soudobých dějin, avšak málokterý to učinil v tak rozsáhlém měřítku, jako tomu bylo a je v případě husitství, jehož tak zvaný „druhý život“ lze napříč 20. a počínajícím 21. stoletím označit za více než pestrý. Připomenout fenomén takovéhoto historického a kulturního významu nebývá snadné ani prostřednictvím velké výstavy, nicméně doufáme, že i tato skromná panelová výstava bude důstojnou připomínkou nejen husitských válek, ale i odkazu husitství jako celku.“