Jaroslav Kubiš - V bratrových šlépějích

Na konci prosince roku 1940 napsal Jan Kubiš dopis na rozloučenou svému bratru Rudolfovi a jeho manželce Marii. Důvodem byl fakt, že se stal jedním z několika prvních vybraných vojáků, kteří měli být použiti pro nebezpečné zvláštní úkoly v okupované vlasti. Dopis zůstal v jeho pozůstalosti zanechané ve Velké Británii až do konce války a své adresáty už nezastihl. Část dopisu věnuje i bratru Jaroslavovi a lituje, že nemůže být ve Velké Británii s ním.

aroslav, nejmladší vlastní bratr Jana Kubiše, se narodil 6. července 1916. Po vychození obecné školy pracoval jako dělník. Na rozdíl od Jana byl prudší a dobrodružnější povahy. Československé branné zákony tehdy umožňovaly dobrovolný vstup do armády po dovršení 17 let. Jaroslav této možnosti využil a v dubnu 1934 se podrobil dobro￾volnému odvodu. Do československé armády byl zařazen od října 1934 a domovským útvarem se mu stala 2. polní rota jihlavského pěšího pluku 31 „Arco“. Přísahu vykonal 28. října 1934 a po základním výcviku byl hodnocen jako veselý, družný, ochotný a pořádný.

Jaroslav byl zařazen do poddůstojnické školy, kterou absolvoval v dubnu 1935. Po úspěšném splnění střeleckých zkoušek byl jmenován střelcem z pušky, později elitním střelcem. V říjnu 1935 byl povýšen na svobodníka. Z vojen￾ské služby odešel v září 1936 jako svobodník v záloze. V červenci 1938 jej povolali na pravidelné čtyřtýdenní vojenské cvičení ve zbrani. Vyhlášení mobilizace 24. září 1938 se v Dolních Vilémovicích týkalo celkem 52 mužů. Jaroslav se tentýž den dostavil ke svému domovskému pluku a setrval tam až do 17. října, kdy byl propuštěn do zálohy.

Po okupaci pracoval v Třebíči a od jara 1942 byl společně s bratrem Rudolfem ve styku s Janem Kubišem. Jaro￾slav se zapojil do ilegální činnosti a jako spojku využíval i nejmladšího bratra Františka z otcova druhého manželství. Společně s bratry Aloisem a Karlem Denemarkovými z Dolních Vilémovic pomáhal ukrývat parašutistu Františka Pospíšila, velitele výsadku BIVOUAC, a dále připravoval jeho přesun do úkrytu v Praze. Při raziích gestapa, zaměře￾ných na příbuzné parašutistů, byl Jaroslav v Třebíči zatčen a odvezen do věznice v Praze na Karlově náměstí. Příbuzní parašutistů putovali do Terezína a odtud do Mauthausenu. Pomoc, kterou Jaroslav poskytl svému bratru Janovi a Františku Pospíšilovi, se gestapu nikdy nepodařilo odhalit. Jaroslav Kubiš, odvážný spolupracovník parašutistů, byl popraven 24. října 1942 v Mauthausenu spolu se svým otcem, sourozenci a jejich partnery.

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. října 2020.

.