Kniha, která připomíná všechny. Hrdiny i obyčejné vojáky.

Reprezentativní publikace Zemřeli na Západě dovršila práci českých historiků mapujících padlé a zemřelé československé vojáky bojující na různých frontách druhé světové války.

Jací byli muži – příslušníci československé armády, kteří ztratili své životy během šesti let největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva? Na to do značné míry odpovídá publikace historiků Vojenského historického ústavu Praha Jiřího Plachého a Ivo Pejčocha. Kniha nese název Zemřeli na Západě, s podtitulem Ztráty československé pozemní zahraniční armády v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii v letech 1939-1945. Knihu v těchto dnech vydalo Ministerstvo obrany České republiky - Odbor komunikace a propagace.

Knižně publikované seznamy, přehledy a portréty padlých z různých částí československého vojska v minulosti již vyšly. Jiří Plachý v roce 2011 publikoval práci Kříže a hvězdy od Dunkerque – Černá kniha Čs. samostatné obrněné brigády 1944-1945. Jiří Rajlich se zase (nejen) padlým letcům věnoval ve svých pracech Na nebi hrdého Albionu (1999-2005) a Na nebi sladké Francie (rozš. vyd. 2008). Nynější publikace Zemřeli na Západě věnovaná pozemním silám však tyto práce zásadním způsobem rozšiřuje a završuje tak celé badatelské téma. Na konci knihy také najde čtenář kompletní seznam všech padlých a zemřelých vojáků, ať už byli příslušníky pozemních sil, letectva, případně šlo o západní vojáky sloužící posléze v SSSR. Jde celkem o 1 063 jmen – o příslušníky Čs. legionu v Polsku, jednotek ve Francii a Velké Británii, vojáků bojujících na Středním východě, letců z Polska, Francie i Británie atd.

Jádro publikace nicméně nespočívá v tabulkovém výčtu jmen, ale v životopisných portrétech vojáků západních pozemních sil, kteří se konce války v roce 1945 nedočkali. V tom také spočívá největší přínos knihy: jsou zde vylíčeny stovky životů a osudů mnohdy zcela neznámých, „bezejmenných“ vojáků, stejně tak jsou zde popsány i životy těch, kteří stali „hrdiny“, případně dosáhli vysokých hodností. Některé příběhy jsou poměrně rozsáhlé, zabírají třeba i dvě tiskové strany; k některým vojákům bylo možné napsat jen pár řádek. Nechybí ani četné osobní fotoportréty, kniha je doplněna velkým množstvím dobových snímků z bojů, válečného i mimoválečného života. A jsou zde i snímky z vojenských pohřbů padlých.

Kniha je rozdělena do jednotlivých kapitol podle chronologie a místa působení; začíná vojáky z Polska ze září 1939, jde přes dvě kapitoly týkající se francouzského působení, Velkou Británii 1940-1945, Střední východ až k vojákům-příslušníkům zahraničních armád. Je nutné zdůraznit, že ze zmíněného počtu více než 1000 mrtvých nešlo zdaleka ve všech případech o smrt v boji. Nemalý počet vojáků zemřel při nejrůznějších nehodách či jejich následcích, při manipulaci s vojenským materiálem atd. Další zemřeli v důsledku nemocí. Určitý počet vojáků zahynul na moři, při potopení lodi, na které se plavili. Část vojáků také spáchala sebevraždu. Někteří zemřeli přirozenou smrtí, u jiných nejsou příčiny smrti známé.

Ačkoli se to nemusí na první pohled zdát, je čtení jednotlivých medailonů neobyčejně emocionálním zážitkem. Defilují zde všední i zcela kuriózní osudy, je to přehlídka „mužů z lidu“ i výjimečných osobností. Někteří byli příkladnými, obětavými a spolehlivými vojáky, někteří zdaleka ne – u některých jsou zmínky o častých kázeňských přestupcích. Vedle lidí odvážných zde najdeme i ty, kteří se zjevně pro službu v armádě nehodili. Zatímco mnoho vojáků zahynulo při plnění vojenských povinností, určité ztráty jdou i na vrub „všedních“ událostí, které mohou potkat každého – například autonehoda. Je ale očividné, že hranice mezi životem a smrtí byla v té době velmi křehká. A smrt si příliš nevybírala. Byla každodenní, všudypřítomná.