Přijďte na naše přednášky a komentované procházky!
V letošním roce vychází po pěti letech 8. listopad na neděli, stejně jako v roce 1620. Další taková příležitost bude až za jedenáct let. Máme proto jedinečnou možnost vzpomenout výročí bitvy na Bílé hoře ve stejný den v týdnu, v jakém se před čtyřmi sty šesti lety udála. Vojenský historický ústav Praha zve zájemce o komentovanou vycházku po bojišti s archeologem Petrem Čechem.
Československé legie vznikly dříve než samotný československý stát a československá armáda měla svého prvního tankistu ještě před tím, než do výzbroje zařadila první tank. V bojích v Rusku a na Sibiři v roce 1918 ukořistili českoslovenští vojáci a úspěšně nasadili relativně velké množství obrněných automobilů, což bylo na tehdejší dobu mimořádné. V roce 1919 pak na Sibiři vznikla pod velením Vladimíra Kučky první československá obrněná jednotka – Oddíl obrněných automobilů.
Vojenský historický ústav Praha zve na přednášku renomovaného izraelského vojenského historika Dr. Ilyi Berkoviche, jenž se dlouhodobě věnuje zkoumání postavení a působení židovských vojáků v habsburském vojsku na rozhraní 18. a 19. století. V únoru 1788 nařídil císař Josef II. odvody svých židovských poddaných do armády. V souladu s tehdejšími stereotypy, které Židy nepovažovaly za válečníky, se zpočátku předpokládalo, že všichni židovští rekruti budou vysláni k vojenskému trénu jako vozatajové. Ve svém závěrečném tolerančním patentu pro Halič však císař následně prohlásil, že židovští odvedenci mohou požádat také o službu se zbraní v ruce.
Vojenský historický ústav Praha si vás dovoluje pozvat na představení anglického a německého překladu knihy Petra Janouška Na Západ hleď! Jejím tématem je bezpečnostní spolupráce Československa s Francií, Německem, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými po sametové revoluci.
Místo bitvy na Bílé hoře z 8. listopadu 1620 přitahovalo pozornost archeologů, kteří se snažili přispět k poznání průběhu střetu a vysvětlit příčiny porážky stavovského vojska. Jak však ukazuje analýza dobových písemných, obrazových a kartografických pramenů, bitva se pravděpodobně neodehrála přesně v prostoru, který je dnes s Bílou horou spojován. Právě tento nesoulad pak komplikuje i možnosti archeologického výzkumu.
Přednáška si klade za cíl objasnit místo a význam vojenského zpravodajství v československém protinacistickém odboji během druhé světové války. Zaměříme se na jeho roli jako mimořádné a zároveň specifické součásti prozatímního československého státního zřízení v exilu a vysvětlíme okolnosti jeho vzniku i postupného budování organizačních struktur, včetně vojenské diplomacie. Pozornost věnujeme také metodám a výsledkům činnosti vojenského zpravodajství jak z pohledu československého exilu, tak z hlediska jeho přínosu pro válečné úsilí protinacistické koalice.