Konference k roku 1915 a výstava o sočské frontě

V úterý 22. září a ve středu 23. září se uskuteční již druhá konference ze série mezinárodních vědeckých konferencí „Léta do pole okovaná 1914-1918″, kterými Vojenský historický ústav Praha připomíná stoleté výročí první světové války. Od středy bude také v budově Armádního muzea Žižkov veřejnosti otevřena výstava Vzpomínky na sočskou frontu, která zobrazuje boje na jižní hranici během konfliktu.

Jednání konference nazvané 1915 – noví nepřátelé, nové výzvy se bude odehrávat stejně jako v případě loňské, úvodní konference, v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Celá akce se koná pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Hamáčka a ministra obrany ČR Martina Stropnického.

„Bojující armády i státy stále více pohlcovalo vzájemné soupeření provázené hledáním důmyslných prostředků – taktických i technických – ke zdolání nepřátel,“ říká o druhém válečném roce 1915 historik Tomáš Kykal, který má v rámci VHÚ pořádání konference na starosti. „Aktéři se ocitli ve vleku konfliktu, který se z fronty přelil do zázemí, kde jeho ničivá náruč sevřela celou společnost. Nepřibyli jen další nepřátelé na bojištích, válku provázelo více a více jevů nepřátelských lidskému žití. A tyto poměry stavěly zúčastněné státy a jejich obyvatele ve všech rovinách existence před výzvy do té doby nepoznané.“

Na konferenci během dvoudenního jednání vystoupí badatelé z České republiky, Itálie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska a USA, kteří nahlédnou válečný rok 1915 prostřednictvím více než čtyř desítek konferenčních příspěvků.

Od středy 23. září bude také pro veřejnost otevřena v prvním patře budovy Armádního muzea Žižkov výstava nazvaná Vzpomínky na sočskou frontu. Na šestnácti panelech zde bude představeno dění na jižních bojištích v letech 1915-1917.

Řeka Soča zaujímá ve slovinských dějinách a národní tradici výjimečné postavení. Stala se symbolickou obrannou linií slovinské národní identity vůči italskému vlivu. Když 23. května 1915 Itálie vypověděla válku Rakousku-Uhersku, propůjčila tato „smaragdová řeka“ své jméno skutečnému bojišti rozprostřenému v jejím povodí. Za devětadvacet měsíců mimořádně urputných a vyčerpávajících bojů si řeka osvojila nové přízvisko – „krvavá“. Soča se stala společným jmenovatelem válečného utrpení všech národů bývalé habsburské monarchie. Nemalá oběť, kterou přinesli vojáci z českých zemí, se dodnes těší vážnosti a pietě místních obyvatel.