Miloš Knorr - První zraněný z Normandie

29. 07. 2024

Na plážích Normandie se jako první českoslovenští vojáci vylodili důstojníci naší zahraniční armády, pobývající na dlouhodobých stážích u britských jednotek, nejdříve 7. června 1944 kpt. Pravoslav Kubišta. Několik dní po něm, 24. června 1944, dorazil k francouzským břehům npor. Miloš Knorr. Jeho loď však byla potopena a Knorr získal smutný primát. Stal se prvním vojákem čs. pozemní armády, zraněným v operaci OVERLORD.

Miloš Knorr (1918–2008) jako důstojník čs. zahraniční armády ve Velké Británii na snímku z léta 1940.
FOTO: VÚA–VHA

Narodil se 20. září 1918 ve Slezské Ostravě v učitelské rodině. Po maturitě na gymnáziu v Ivančicích v roce 1936 nastoupil dobrovolně vojenskou prezenční službu. Během ní se přihlásil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou úspěšně ukončil v roce 1938 a stal se důstojníkem z povolání. Po okupaci se zapojil do odboje. Byl nacisty krátce vězněn. Když jej propustili, na nic nečekal a v únoru 1940 se mu podařilo odejít za hranice. Počátkem dubna byl prezentován v československé zahraniční armádě v jihofrancouzském Agde. Po porážce Francie odplul do Velké Bri￾tánie. Zde se v polovině října 1943 přihlásil k dlouhodobé stáži v britské armádě. Byl zařazen ke 43. průzkumnému pluku Královského obrněného sboru, s nímž se o osm měsíců později také účastnil vylodění v Normandii, při němž byl zraněn. Po vyléčení odjel za svým plukem, který zatím vítězně postupoval Francií. V té době přišel rozkaz, aby se vrátil zpět k čs. jednotkám.

Na žádost svých nadřízených, kteří si jeho vojenských hodnot vysoce cenili, byl ponechán v britské armádě. Za hrdinství prokázané v bojích ve Francii, Belgii, Nizozemsku a v severním Německu mu král Jiří VI. udělil Řád Britského impéria V. třídy. Únorový převrat v roce 1948 jej zastihl jako profesora Vysoké školy válečné v Praze. V té době byl již sledován Reicinovým Obranným zpravodajstvím a stal se také jednou z prvních obětí personálních čistek v armádě. Dne 1. května 1948 se mu však podařilo znovu odejít za hranice.

Okamžitě se zapojil do aktivit třetího odboje. Pod krycím jménem „major Petr“ pracoval pro americkou CIC ve Vídni. Později se stal příslušníkem Czechoslovak Intelligence Office (CIO), zpravodajské služby organizované v exilu pod patronací Britů generálem Františkem Moravcem. V roce 1955 odjel z Evropy do USA, kde se usadil. V Československu byl po listopadu 1989 rehabilitován a v roce 1995 jej prezident Václav Havel jmenoval generálmajorem Armády České republiky ve výslužbě. Zemřel 1. července 2008 v New Yorku. Deset let poté, roku 2018, byly jeho ostatky převezeny do vlasti a pohřbeny v Ivančicích.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 28. června 2019.

Aktuálně



Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

16. 10. 2026
Přednášky historiků VHÚ Praha z cyklu “Českoslovenští vojáci na bojištích ve světě”…
Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…