Nová výstava přibližuje vstup Česka do NATO a nasazení českých vojáků pod praporem aliance

Poblíž budovy Generálního štábu AČR, v Praze 6 na Vítězném náměstí, si můžete prohlédnout výstavu uspořádanou k 15. výročí vstupu České republiky do NATO. Expozice je dílem kolektivu historiků z Vojenského historického ústavu Praha.

Výstava připravená k výročí patnácti let členství České republiky v Severoatlantické alianci se nachází na symbolickém místě: hned vedle památníku, který je věnován těm československým vojákům, kteří za druhé světové války bojovali na nejrůznějších bojištích a frontách mimo území svého státu. A výstava věnovaná NATO je také de facto ohlédnutím za nejrůznějšími zahraničními misemi, které současní čeští vojáci absolvovali mimo svoji rodnou vlast.

Celkem dvacet dva panelů, které obsahově připravili historici z VHÚ Jaroslav Láník, Jindřich Marek, Ivo Pejčoch, Prokop Tomek a Josef Turek, zachycuje nejen uplynulých patnáct let, ale věnuje se obecněji vzniku a historii NATO i období počátku devadesátých let, kdy byla celá organizace postavena před zcela novou politickou situaci a musela hledat nový směr své činnosti. Jádro expozice pak spočívá ve vykreslení postupného zapojování České republiky do struktur aliance, vstup do ní a následné vojenské aktivity.

Panely samozřejmě ukazují i konkrétní nasazování českých vojáků při misích a akcích NATO – vedle textových informací patří k atraktivním především snímky z nejrůznějších částí světa, kde čeští vojáci působili.

Zahájení výstavy se i zúčastnil ministr obrany Martin Stropnický, který při této příležitosti řekl: „Rád bych zdůraznil, že vstup České republiky do NATO považuji za ten nejzásadnější krok, který se zde od listopadu 1989 odehrál, a to i ve světle dnešních událostí na Ukrajině. Rád bych v tomto kontextu zmínil jedno jméno člověka, který pro naše členství v NATO udělal hodně a který toto považoval za svojí životní prioritu. Ten člověk se jmenoval Václav Havel.“

Náčelník generálního štábu AČR Petr Pavel pak v zahajovacím proslovu zmínil: „Když se rozpadla Varšavská smlouva, a v podstatě se rozpadl systém bezpečnosti nastavený po druhé světové válce, Česká republika řešila poměrně zásadní otázku, jak vyřešit svoji bezpečnost v širším kontextu. Jedinou životaschopnou myšlenkou té doby byl vstup do NATO. Jenomže vstup do Severoatlantické aliance nebyl automatický. Proces trval poměrně dlouho - přes náš vstup do programu Partnerství pro mír v roce 1994 až po samotný vstup do NATO v roce 1999 probíhala celá řada intenzivních jednání na všech stupních. (…) Je jisté, že dnes už nejsme jen těmi, co pouze vykonávají, ale jsme i strůjci toho, co se bude dít. Primárně bychom měli být těmi, kteří přicházejí s návrhy, řešeními a zároveň se potom podílejí na jejich kolektivním naplňování.“ Zároveň se generál Pavel zmínil o výrazných změnách na technické úrovni dnešní české armády: „Stali jsme se kompatibilní s partnery v Severoatlantické alianci i po této stránce.“

Účastníkem vernisáže byl armádní generál Jiří Šedivý. Právě on působil na pozici náčelníka Generálního štábu AČR v době vstupu České republiky do NATO: „Nelze připomínat jen patnáct let od vstupu do NATO, ale let devatenáct, kdy vše začalo naším zapojením do programu Partnerství pro mír. Tím začaly úžasné změny, které v naší armádě musely proběhnout již před rokem 1997. Máme za sebou nejen výrazné úspěchy ale i krize a pády do veliké hloubky. To vše určitě i tato výstava mapuje. To nejdůležitější, co se stalo, byla změna v chování vojáků z povolání. Z těch ustrašených vojáků z povolání, kteří se často báli mluvit s plukovníkem nebo generálem, který k nim přijel na kontrolu, se stali sebevědomí profesionálové, kteří se nebojí bavit s vyšším nadřízeným na jakékoliv téma. To je strašně důležité.“

RED