Padli na barikádách - Třetí doplněné a rozšířené vydání

Vojenský historický ústav Praha připravil v roce 2025 třetí doplněné a rozšířené vydání publikace „Padli na barikádách“, věnované obětem Pražského povstání v květnu 1945. Autoři knihu podstatně rozšířili a zpřesnili, zejména o údaje o místě narození a místech posledního odpočinku evidovaných osob. Vyšlo najevo, že téměř dvě třetiny obětí se narodily mimo Prahu a místa jejich narození jsou rozeseta doslova po celých českých zemích i v zahraničí. Je zde také poprvé předložen soupis bulharských obětí Pražského povstání v korektní podobě v českém jazyce. Toto vydání publikace vychází výhradně v elektronické verzi ve formátu pdf. Autoři doufají, že tato forma přispěje jak k lepší dostupnosti publikace, tak k efektivnějšímu vyhledávání shromážděných údajů.

PŘEDMLUVA KE TŘETÍMU VYDÁNÍ

Vážení čtenáři,
úkol sestavit soupis obětí květnového povstání v Praze v roce 1945, který jsme si s kolegy v roce 2014 stanovili, se zdál relativně jednoduchý. K dispozici bylo několik dobových soupisů, a také dílčí soupisy, publikované v literatuře. Jedinou, ovšem překonatelnou obtíží se zdálo být množství evidovaných osob. Další výzkum ovšem odhalil hloubku problému. Navazovat po téměř sedmdesáti letech na přerušenou práci našich kolegů se ukázalo být extrémně obtížné. První vydání publikace Padli na barikádách z roku 2015 je tak již zcela antikvováno a jménem autorského kolektivu si jej dovolím výslovně nedoporučit jako referenční zdroj.

Díky kolegyním a kolegům z Národního archivu, Státního oblastního archivu Praha, Archivu hlavního města Prahy a Odboru matrik Městské části Praha 1 jsme mohli podstatně rozšířit pramenné pole, zejména o zápisy z matrik zemřelých. Na tomto místě chceme také velmi poděkovat všem potomkům a příbuzným obětí, kteří nám poskytli kopie dokumentů a portrétní fotografie svých blízkých, a také soukromým badatelům, spolkům, občanským sdružením i pracovníkům státní správy a samosprávy, kteří přispěli svými postřehy a doplňky z pramenů jinak nám nedostupných. To vše umožnilo podstatné zpřesnění a doplnění údajů, jež vedlo ke druhému vydání publikace v roce 2020.

Práce ovšem pokračovala dále. Vedlejšími výstupy projektu jsou mimo jiné digitální pramenné edice Evidence obětí Pražského povstání Oblastní kriminální úřadovny Praha a Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání.

Předkládané třetí vydání publikace Padli na barikádách přináší nově zejména údaj o místě narození evidovaných osob. Ukázalo se, že téměř dvě třetiny obětí se narodily mimo Prahu a místa jejich narození jsou rozeseta doslova po celých českých zemích i v zahraničí. Není to pouze důsledek vzniku Velké Prahy v roce 1922 a připojení do té doby sousedících samostatných měst. Jde evidentně o důsledek rozsáhlého přistěhovalectví do hlavního města nově vzniklého státu v prvních letech republiky.

Olbřímí práci odvedl kolega Vladimír Jouda terénním výzkumem pražských i mimopražských hřbitovů a jejich hřbitovních knih. Ve třetím vydání jsou tak podstatně rozšířeny a zpřesněny nejen údaje o místě pohřbení obětí povstání, ale výsledky výzkumu pomohly v mnoha případech zpřesnit i další údaje v medailonech. Nejpozoruhodněji případ, jež se kolegovi Joudovi takto podařilo osvětlit, je osud dvojčat Vladimíra a Vlastimila Markových.

Jsme velmi rádi, že ke spolupráci na třetím vydání svolila kolegyně Maria Zacharieva, kromě mnoha svých dalších aktivit též šéfredaktorka časopisu Balgari, vycházejícímu v České republice v bulharském jazyce. Díky její práci a pramenům, jež dokázala shromáždit, můžeme v tomto vydání poprvé předložit soupis bulharských obětí Pražského povstání v korektní podobě v českém jazyce.

Velmi děkujeme za nedocenitelnou spolupráci kolegyni Ivaně Korseskové z organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy a jejím kolegům a kolegyním z jednotlivých hřbitovních správ, kolegyni Markétě Růčkové a všem jejím kolegyním a kolegům z Archivu hlavního města Prahy, kolegům Pavlu Kuglerovi, Adamu Hájkovi a všem jejich kolegům z Oddělení pro válečné hroby a pietní místa Odboru pro válečné veterány MO ČR, Jiřímu Portešovi, Vladimíru Štruplovi a všem jejich kolegům a spolupracovníkům ze Spolku pro vojenská pietní místa, Ladislavu Monzerovi z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, všem příbuzným obětí povstání, kteří poskytli skeny fotografií a dalších dokumentů, a v neposlední řadě všem, kdo radou či skutkem napomohli při sestavovaní této publikace.
Pro třetí vydání jsme zvolili formu elektronické publikace ve formátu pdf. To, podle našeho názoru, přinese tři pozitiva. Jednak jde o razantní snížení nákladů na publikaci tím, že odpadne výroba a distribuce její tištěné formy. Za druhé odpadne omezení výší nákladu. Elektronická publikace umožňuje dosáhnout prakticky neomezeného nákladu, a také snadného zpřístupnění on-line. To považujeme za klad především vzhledem k velkému zájmu veřejnosti o druhé vydání, jež je nyní beznadějně rozebráno. A za třetí se též razantně zvýší uživatelská hodnota publikace, protože digitální formát pdf umožňuje velmi silné a efektivní fulltextové vyhledávání. To hraje roli zejména při vyhledávání chybných variant zápisu jména určitého člověka.

Po ověření a vypuštění osob, jež byly tradičně označovány za oběti povstání, ale zemřely z jiných příčin, po ztotožnění a vypuštění duplicitních údajů a naopak po zařazení nově doložených případů, přináší třetí vydání publikace 2 859 jmen osob, jež zahynuly v Pražském povstání. Z toho je 2 811 československých občanů, dvacet šest Bulharů, osm Poláků, čtyři Francouzi, čtyři Rusové, dva Ukrajinci, jeden Holanďan, Belgičan a Slovinec, a jedna osoba bez státní příslušnosti. Problematika několika set neidentifikovaných obětí se prozatím vymyká zpracování. Samostatná kapitola je věnována vlasovcům, tedy vojákům Ozbrojených sil Komitétu pro osvobození národů Ruska (VS KONR, též tradičně nazývaných Ruská osvobozenecká armáda, ROA). Zachycuje údaje o padesáti sedmi padlých jistě a o dalších šedesáti jednom padlém, u nějž je pravděpodobné, že šlo o vojáka VS KONR. Současně přináší jména hospitalizovaných raněných, u nichž můžeme předpokládat, že byli po 9. květnu zavražděni příslušníky SMERŠ.

Po zkušenostech z dosavadního průběhu výzkumu je nepochybné, že i toto vydání obsahuje nevyhnutelné omyly, chyby a nepřesnosti. Za ně se omlouváme, ale jsme přesvědčeni, že bez nich se nelze v poznání posouvat vpřed. Za jakákoliv upozornění na ně a také za jakákoliv další upřesnění budeme vděčni.

Doufáme, že naše mnohaleté úsilí bude inspirovat vznik soupisů v dalších obcích, městech, okresech a krajích České republiky. České květnové povstání mělo své hrdiny a padlé prakticky na celém českém území. Zaslouží si být připomenuti.

Tomáš Jakl

Padli na barikádách - Třetí doplněné a rozšířené vydání stahujte zde

Bibliografické údaje

Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl, Maria Zacharieva

Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5. − 9. května 1945

Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2025

ISBN 978-80-7278-925-2