Pohraniční věž „špačkárna“ bude stát v lešanském muzeu

Pohraniční věž „špačkárna“ bude stát v lešanském muzeu

01. 03. 2012

Kdysi jich byly na hranicích se Západním Německem a Rakouskem stovky. Dnes už jde o téměř raritní kusy. Řeč je o strážních věžích stojících podél bývalé železné opony. Jednu takovou získal do svých sbírek Vojenský historický ústav Praha.

Železná opona mezi Československem a západními zeměmi se začala budovat již krátce po roce 1948. Neprostupnou se stala v letech 1952-53, kdy podél hranic vyrostlo několik pásů plotů tvořených ostnatými dráty i dráty s elektrickým napětím. Součástí celého systému byly i strážní pohraniční věže, ze kterých měli vojáci monitorovat dění v okolí. Původně se jednalo o dřevěné stavby, postupně je nahrazovaly unifikované železné konstrukce. Počet věží ještě stoupl po roce 1970, kdy se před systémem plotů objevila tzv. signální linie. Podle některých pramenů stálo pozorovacích věží na hranicích přes tři stovky. Ve vojenské hantýrce se jim přezdívalo „špačkárna“ nebo zkráceně „špak“.

Po roce 1989 celý systém „ochrany“ hranic zmizel, postupně se odstraňovaly i věže. Některé však po přemístění i nadále sloužily svému účelu, jako dobré pozorovací stanoviště. To byl i případ téměř dvanáctimetrové věže, která původně stála na jižní Moravě u hranic s Rakouskem, poblíž Valtic. Odtud se počátkem devadesátých let dostala jen kousek severně, do Moravské Nové Vsi. Tady byla umístěna mezi vinohrady a sloužila jako stanoviště k plašení ptáků i jako „výstraha“ případným zlodějům, že je může někdo vidět.

Během dvacetiletí po roce 1989 se počet původních pohraničnických věží zmenšil na minimum. Na hranicích už většinou stojí jen v místech, kde se nachází nějaké muzeum či skanzen totality. „Uvědomili jsme si, že právě taková věž by mohla být vhodnou součástí areálu Vojenského technického muzea Lešany. Bude připomínat absurdní a tragickou situaci, kdy lidé byli ve vlastním státě vězni svého režimu,“ říká pplk. Pavel Löffler z Vojenského historického ústavu Praha. A tak na jaře 2011 začalo jednání se společností Agromoravia z Moravské Nové Vsi, jehož cílem bylo získat věž do sbírek VHÚ. I díky vstřícnosti ing. Petra Maděřiče ze zmíněné společnosti se to podařilo, věž byla do sbírek VHÚ získána darem.

Věž byla v prosinci 2011 přichystána k demontáži a převozu, celá akce se odehrála koncem roku. „Hodně nám pomohli vojáci ze 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích,“ říká Pavel Löffler. „Uchycení věže nemuseli odstranit násilně, odstřelem, ale velmi odborně ji odřízli a pak celý objekt demontovali. Převoz do Lešan pak trval celý den, je to přece jen skoro přes celou republiku.“

Věž je nyní umístěna v lešanském depozitáři a čeká ji rekonstrukce. Už brzy by ale měla znovu stát a představit se návštěvníkům Vojenského technického muzea. Z její plošiny ve výšce deseti metrů bude jistě zajímavý pohled nejen na lešanský areál, ale i část zdejšího okolí, kterému dominuje údolí řeky Sázavy.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…