Prusko-rakouská válka začala před 160 lety. Prohlédněte si výstavu věnovanou tomuto výročí. Otevřena je v areálu Armádního muzea Žižkov

V těchto dnech si připomínáme události před 160 lety - 14. června 1866, vyhlásil sněm Německého spolku exekuci proti Prusku na základě jeho předešlé okupace Holštýnska. Prusko následně prohlásilo Německý spolek za rozpuštěný a 15. června nařídilo rakouským spojencům Sasku, Hannoversku a Hesensku odzbrojit, jinak přistoupí k otevřenému nepřátelství. O den později, 16. června vstoupila pruská armáda do Saska, Hannoverska a Hesenska. Tím vypukla prusko-rakouská válka, ve které se střetly Rakousko, Sasko, Bavorsko, Hannoversko a jejich spojenci na jedné a pruské a italské království s jejich spojenci na druhé straně. Poslední prusko-rakouská válka, která se přehnala přes české země, po sobě zanechala tisíce obětí jak z řad bojujících armád, tak z řad civilního obyvatelstva. Nejen začátek války, ale i bitvu u Hradce Králové, v níž na začátku července 1866 bojovaly statisíce vojáků, připomíná výstava otevřená u cyklostezky za Armádním muzeem.

V zadním traktu Armádního muzea Žižkov jsme instalovali novou výstavu s názvem 160. výročí bitvy u Hradce Králové. Na velkoformátových panelech její autor Zdeněk Munzar mapuje toto vůbec největší vojenské střetnutí na území dnešní České republiky z hlediska počtu bojujících - nasazeno v ní bylo přes 400 000 vojáků.

Když půjdete procházkou od Hlavního nádraží v Praze po bývalé jednokolejné Vítkovské železniční trati, dojdete až k zadnímu traktu Armádního muzea Žižkov. Za zeleným plotem je tu k vidění nová panelová výstava 160. výročí bitvy u Hradce Králové. Jejím autorem je vedoucí oddělení vojenských knihoven VHÚ Praha Zdeněk Munzar. 

Výstava mapuje samotný průběh střetu mezi rakouskou a pruskou armádou 3. července 1866 a připomíná i soupeření obou mocností o vliv ve střední Evropě. Ukazuje, jak proměny ve vedení války, nové typy výzbroje i organizace armád přispěly k porážce Rakouska a následně ovlivnily mocenské uspořádání na kontinentu ve prospěch Pruska. 

„Spor mezi Pruskem a Rakouskem o hegemonii v Německu ve svých důsledcích vedl v prvé řadě ke sjednocení německých zemí a vzniku Německého císařství pod vládou Pruska, v druhé řadě nasměroval Rakouskou mocenskou politiku do výbušné oblasti Balkánského poloostrova. Tím došlo k vytvoření základních předpokladů k propuknutí strašlivé 1. světové války.

Faktem také zůstává, že i po 150 letech skýtá válka roku 1866 množství příkladů a poučení jak v oblasti politiky, tak v oblasti vojenství. Rozpočtové škrty v resortu armády měly před 150 lety fatální dopad na bojeschopnost rakouské armády. K nejedné bitvě války roku 1866 nemuselo vůbec dojít, kdyby vysocí důstojníci nejednali v příkrém rozporu s dispozicemi vrchního velení - například bitvy u České Skalice či Svinišťaň. Ke stejnému důsledku vedlo také pomalé doručení rozkazu k ústupu, a jeho následné vykonání bez ohledu na aktuální situaci, v případě bitvy u Jičína," říká k výstavě její autor Zdeněk Munzar, který je také vedoucím Knihovny VHÚ Praha.

V roce 2016 jsme u příležitosti 150. výročí této významné bitvy zveřejnili rozsáhlé texty kolegy Zdeňka Munzara, které popisují dění roku 1866 a také cestu, jež k tehdejšímu konfliktu vedla. Přečtěte si tyto zajímavé souhrnné texty:

• Začátek války roku 1866 na českém bojišti
• Bitva u Hradce Králové 3. července

Konfliktu, jehož začátek si připomínáme, se hned v několika dílech věnoval i seriál Prima HISTORIE, na kterém se podíleli pracovníci Vojenského historického ústavu Praha. Podívejte se na ně: