Srbsko sražené na kolena

V roce 1915 pokračovala první světová válka intenzivními operacemi na všech frontách. Trochu v pozadí velkých střetů především na západní frontě stojí dění na Balkáně. Přes 100 lety, na pomezí podzimu a zimy 1915, zde vrcholil konflikt mezi rakousko-uherskými a německými vojsky a srbskými silami. Ve hře bylo i Bulharsko, nový spojenec Ústředních mocností.

Tři ofenzívy, které Rakousko-Uhersko podniklo v roce 1914 s cílem ztrestat a zničit Srbsko, skončily fiaskem. Daň za podcenění nepřítele byla vysoká: z celkových ztrát 226 000 mužů 28 000 zahynulo a 76 000 jich zůstalo nezvěstných, či upadlo do srbského zajetí. Srbové vzhledem k výši vlastních ztrát doslova utrpěli vítězství a nebyli v následujících měsících schopni žádné vojenské akce, zvláště když v zázemí řádila epidemie tyfu.

Lákavý a zatím nevyužitý vojenský potenciál přestavovalo na Balkáně Bulharsko, jež se během roku 1915 stalo objektem diplomatických námluv obou znepřátelených bloků. Jeho směřování do tábora Ústředních mocností ovlivnil nejen německo-rakousko-uherský průlom na ruském bojišti, ale také úspěšná obrana na sočské frontě i v oblasti černomořských úžin. Nevyřízené účty z poslední balkánské války a vidina snadné kořisti usnadnily Bulharsku rozhodování, a tak 6. září 1915 uzavřelo spojeneckou smlouvu s Ústředními mocnostmi. S novým spojencem už nic nebránilo plánu na definitivní zničení Srbska.

Pod vrchním velením německého generálplukovníka Augusta von Mackensena začal 6. října 1915 proti Srbsku soustředný úder rakousko-uherského a německého vojska ze severu a Bulharů z východu. Odpor, který obránci proti přesile kladli, byl obětavý, leč marný a stejně marná byla i francouzsko-britská vojenská pomoc vyslaná na jih do řecké Soluně. Špatné počasí a nesjízdné cesty, brzdící postup ofenzívy, sice zabránily obklíčení jádra srbských sil, ale porážka byla nevyhnutelná.

Hrozící kapitulaci a zajetí se srbská armáda vyhnula odhodlaným a nesmírně náročným ústupem přes zasněžená pohoří Albánie a Černé Hory. Pochod si vyžádal ztráty na životech v řádu desetitisíců. Žalostný zbytek srbského vojska, který se shromáždil v polovině prosince 1915 na jaderském pobřeží, evakuovaly dohodové lodi na ostrov Korfu.

Obsazením Srbska dosáhly Ústřední mocnosti nemalého strategického úspěchu, když získali přímé spojení po souši se svým tureckým spojencem.