Exponát dne


Leták z období sametové revoluce, Brno, listopad 1989

Leták z období sametové revoluce, Brno, listopad 1989

Rostoucí síly odporu proti vládě socialistického Československa byly patrné již na počátku roku 1989, kdy proběhly velké…
Archiv exponátů

INFORMACE - OZNÁMENÍ


Komentované prohlídky ruzyňského popraviště připomenou 17. listopad 1939

Komentované prohlídky ruzyňského popraviště připomenou 17. listopad 1939

Vojenský historický ústav Praha zve v úterý 17. listopadu 2026 na komentované prohlídky ruzyňských kasáren, místa, kde…
ARCHIV OZNÁMENÍ

Fotografie týdne


Richard Tesařík před Tankem T-34/76 „Lidice“ v 60. letech

Richard Tesařík před Tankem T-34/76 „Lidice“ v 60. letech

Fotografie pravděpodobně z roku 1962 zachycuje Richarda Tesaříka s neznámým vojákem ČSLA u tanku T-34/76 „Lidice“, který…
SBÍRKA FOTOGRAFIÍ

KALENDÁRIUM OSOBNOSTÍ


"Osamělý vlk" Josef František / 7. 10. 1914 – 8. 10. 1940

"Osamělý vlk" Josef František / 7. 10. 1914 – 8. 10. 1940

Jeho jméno zůstane navždy spjato s historií bitvy o Británii, v níž britské Royal Air Force bojovalo na život a na smrt s německou Luftwaffe. Dodnes se o něm mluví s obdivem, uznáním a respektem. Jako Čech byl příslušníkem polské 303. stíhací peruti, která byla vůbec nejúspěšnější jednotkou britského Fighter Command v Bitvě o Británii, a se svými 17 sestřely byl Josef František jejím nejúspěšnějším střelcem. Tím se stal nejen nejúspěšnějším československým, ale i jedním z nejlepších spojeneckých účastníků bitvy o Británii vůbec. Stal se legendou československého, polského i britského letectva. V roce 2026 o něm vznikl film Osamělý vlk. Narodil se 7. 10. 1914 v tehdejších Dolních Otaslavicích na Prostějovsku do rodiny truhláře a karosáře Josefa Františka a jeho manželky Alžběty; měl starší sestry Anežku a Marii. Po vyučení automechanikem…

TÉMATICKÉ ČLÁNKY


ODEBÍREJTE NEWSLETTER VHÚ PRAHA


Získejte jako první informace o tom, co pro vás chystáme. Přečtěte si již rozeslané newslettery


Státní svátek připomíná dvě zásadní dějinné události ze 17. listopadu

17. 11. 2026
Státní svátek připomíná dvě zásadní dějinné události ze 17. listopadu

Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, slavíme Den boje za svobodu a demokracii. Tato datum je spojeno především s pádem komunistického režimu v roce 1989. Trochu ve stínu dění konce 20. století stojí ale událost předchozí, společenské protesty na podzim roku 1939. Tehdy byly 17. listopadu 1939, po pohřbu studenta Jana Opletala, uzavřeny nacistickým režimem české vysoké školy a v jízdárně ruzyňských kasáren zastřeleno devět představitelů studentských spolků.

V roce 1989 spustily události 17. listopadu na Národní třídě v Praze konec čtyřicetiletého panování komunistické strany v tehdejším Československu. Došlo k mocenskému potlačení masivní studentské demonstrace, která byla jen dalším důsledkem již doutnající nespokojenosti obyvatel se stavem země na konci 80. let. Demonstrace zahájená 17. listopadu v odpoledních hodinách na pražském Albertově, jejíž průvod došel k večeru až na Národní třídu, se konala právě jako připomínka 50. výročí událostí z roku 1939.

Půlstoletý oblouk, během něhož český národ čelil útlaku jak zvčí, tak od sebe samých, přesněji od jedné moc si uzurpující strany, se završil. Doba totalitních režimů skončila.

Rok 1939

Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 bylo provedeno na základě vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha, která měla uzavřít tyto školy na dobu tří let. Záminkou pro nacistické represe byla série podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci. Poslední taková demonstrace se odehrála při pohřbu studenta medicíny Jana Opletala 15. listopadu 1939.

Jan Opletal byl postřelen na demonstraci, která se konala v den výročí vzniku samostatného Československa, 28. října 1939 v Žitné ulici v Praze. Opletal na následky zranění 11. listopadu 1939 zemřel, nacisty byl tehdy zastřelen i dělník Václav Sedláček.

Pohřeb Jana Opletala se konal 15. listopadu 1939 v Praze na Albertově, rakev s ostatky pak byla převezena na studentovu rodnou Moravu. Po pohřbu následovala další demonstrace, která přerostla v otevřený protest. Akce se zúčastnily tisíce lidí, opět došlo ke střetům. Toto vystoupení proti nesvobodě znamenalo zásadní okamžik pro události následujících dnů - nacisté se rozhodli situaci v protektorátu a stále se stupňující protiokupační nálady řešit.

Krátce před půlnocí 16. listopadu obsadili nacisté některé vysokoškolské koleje, došlo k zatčení studentů a příslušníků pedagogického sboru. V ruzyňských kasárnách bylo zastřeleno devět představitelů studentských spolků. V následujících dnech bylo 1 200 studentů transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Kromě toho bylo o možnost studovat připraveno přes 15 000 studentů a bez práce se ocitlo přes 1 300 pedagogů.

Přečtěte si článek historika Jindřicha Marka Hořký podzim 1939

Zajímavé je, že je málo známou skutečností, že jen několik měsíců předtím demonstrací byl Jan Opletal vojákem republiky, připraveným hájit její nezávislost se zbraní v ruce. Přečtěte si zajímavý text našeho historika Jiřího Plachého. Jmenuje se Jan Opletal - Voják republiky. Jiří Plachý jej napsal pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz,. Text vyšel 10. listopadu 2017. V sekci našeho webu Kalendář hrdinů vycházející v Lidových novinách si můžete přečíst osudy dalších zajímavých osobností, které sepsali historici Vojenského historického ústavu Praha. 

Dne 17. listopadu 1941, dva roky od události, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva. Nápad vznikl v hlavách českých studentů, kteří před nacisty utekli z protektorátu a vstoupili do řad československé zahraniční armády. Přečtete si článek historika Jiřího Plachého o tomto fenoménu:

Vysokoškoláci v československé zahraniční armádě a 17. listopad

Právě ve Velké Británii, konkrétně v posádce dělostřeleckého oddílu I v Moreton Hall u Leamingtonu ve střední Anglii, vznikla na podzim 1940 myšlenka slavit 17. listopad jako mezinárodní den studentstva. Během poměrně krátké doby se pro tuto ideu podařilo získat zástupce studentských svazů všech ostatních spojeneckých národů, což nebyla práce jednoduchá ani samozřejmá a vyžadovala značné diplomatické nadání.

Podívejte se na Prohlášení spojeneckých studentů ke dni 17. listopadu 1941

Rok 1989

Brutální potlačení studentské demonstrace v pátek 17. listopadu 1989, včetně zpráv o údajně mrtvém studentovi, zaktivizovalo českou společnost. Nesouhlas s postupem komunistických bezpečnostních složek začala projevovat i nemalá část obyvatel. K protestujícím studentům o rychle připojili umělci, herci z pražských i dalších divadel - ti všichni vstoupili během víkendu, res. v pondělí do stávky. V neděli večer 19. listopadu vznikla také platforma Občanské fórum.

Na Václavském náměstí v Praze se začaly pořádat demonstrace, které sem přiváděly postupně stovky tisíc lidí. Na balkóně budovy Melantrichu ve střední části náměstí se střídali při svých vystoupeních jak představitelé disentu, tak umělci do té doby proskribovaní - např. Marta Kubišová. Vůdčí osobností protestů se stal dramatik Václav Havel.

Náměstí se stávalo čím dál zaplněnější a již o víkendu se konaly dvě masové demonstrace na pražské Letenské pláni, s účastí až milionu lidí. Zároveň byla na pondělí 27. listopadu vyhlášena generální stávka, jejímž cílem bylo přimět komunistický režim k politickým ústupkům a dát najevo, že občané země si žádají novou, demokratičtější vládu v zemi i nové poměry.

Komunisté byli pod tlakem událostí nuceni souhlasit s rychlým odstraněním ústavního článku o tzv. vedoucí úloze Komunistické strany Československa v zemi (4. prosince 1989), zároveň došlo k rychlému rozvoji svobody slova a k dalším politicky významným krokům. Občanské fórum, sdružující veškeré prodemokratické proudy společnosti, nebylo ochotno přijmout jen kosmeticky zrekonstruovanou novou vládu Ladislava Adamce. Dne 10. prosince proto byla jmenována nová vláda, s premiérem Mariánem Čalfou v čele, která byla velkou měrou složena i z jiných než komunistických ministrů. Stalo se tak poprvé od února 1948.

Gustáv Husák oznámil 10. prosince své odstoupení z funkce prezidenta republiky. Prezidentem byl Federálním shromážděním zvolen 29. prosince 1989 Václav Havel. Jeho zvolení bylo i tečkou za dramatickými dny konce roku 1989, kdy se komunistický režim v Československu hroutil. Byl to odchod pro mnohé až nečekaně rychlý; vyčerpaní, zestrálí a neakceschopní komunisté odešli ze scény spíše zadním vchodem.

Předání moci do rukou demokratických sil proběhlo bez prvků násilí. I proto se pro celé dění konce roku 1989 vžil název "Sametová revoluce". Těmto událostem je věnována část sedmé expozice Armádního muzea Žižkov

Celý článek ...

18. listopadu 1941 - zahájení ofenzívy k vyproštění obklíčeného Tobrúku

15. 11. 2026
Po prvním, překvapivém útoku německého generála Rommela na jaře 1941 žádal tehdejší…

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

08. 11. 2026
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…

Přijďte na filmy se Sbírky VHÚ Praha do kina Atlas - vstup je zdarma

07. 11. 2026
Pořadatelé druhého ročníku filmového festivalu Army Film Festival připravili ve spolupráci s…

Komentované prohlídky ruzyňského popraviště připomenou 17. listopad 1939

06. 11. 2026
Vojenský historický ústav Praha zve v úterý 17. listopadu 2026 na komentované…

Rekonstrukce Armádního muzea Žižkov


HISTORIE ZAHRANIČNÍCH OPERACÍ


INFORMACE – OZNÁMENÍ


Databáze - Evidence - Archivy


REZERVACE KOMENTOVANÝCH PROHLÍDEK PRO SKUPINY


REZERVACE ARMÁDNÍ MUZEUM ŽIŽKOV

V Armádním muzeu Žižkov nabízíme zdarma vzdělávací programy pro děti z mateřských škol, žáky základních a středních škol. Všechny lektorované programy lze uzpůsobit potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Armádní muzeum Žižkov rovněž nabízí komentované skupinové prohlídky vojenským útvarům. Objednávejte na museum@vhu.cz

Školní výpravy si mohou objednat komentovanou prohlídku dalších našich muzeí:

Detaily k rezervacím získáte po kliknutí na obrázky po stranách.

REZERVACE NÁRODNÍ PAMÁTNÍK HRDINŮ HEYDRICHIÁDY