PŘED 100 LETY - AERO BULLETIN č. 14 - 7. června 1926

Št. kapitán Stanovský v Portugalsku. Vzácné pochopení portugalských úřadů.

Laskavostí čs. konsulátu v Barceloně dostalo se nám řady výtisků různých denních listů barcelonských, z nichž je patrno, s jakým zájmem a uznáním setkal se let št. kapitána Stanovského Evropou.

Čelné barcelonské deníky, jako na př. La Publicitat, El Dia, La Vanguardia, La Noche, El Noticiero Universal atd. přinášely po čtyři dny obsáhlé zprávy o letu, o stroji a o našem leteckém průmyslu.

Četní piloti a důstojníci, z nichž uvádíme na př. nadporučíka letce Durána, známého z letu majora Franco přes Atlantický oceán do Buenos Aires, znamenitého civilního letce Canaudase atd., kteří si prohlédli stroj s neobyčejným zájmem, vyslovili se jednomyslně o jeho konstrukci a solidnosti s největší chválou a uznáním.

Všeobecný obdiv vzbudily dlouhé denní etapy letu a byla zvláště oceněna ta okolnost, že trať Praha – Barcelona dlouhá přes 1500 km a trať Barcelona – Rabat 1300 km byly provedeny za velmi nepříznivých poměrů povětrnostních ve dvou dnech na letadle i motoru sériovém.

Nelze přehlédnouti, že ve dvou dnech bezvadně ulétnutých 2800 km, jakož i další dvě etapy Rabat – Fez a Fez – Casablanca, dlouhé celkem 500 km, znamenají pro naše vojenské sériové letadlo s 240 koňským motorem výkon tím znamenitější, že přes 1000 km této trati spadalo již do pásma tropického, pro které normálně jsou používána speciálně vypravená letadla tropická.

Maje stroj v stále bezvadném stavu a jsa sám v bezvadné kondici, zkrátil št. kpt. Stanovský zamýšlený odpočinek a startoval již 31. května k další velké etapě svého letu, z Casablanky do Lisabonu.

Po 350 km letu rozloučil se s Afrikou a letěl nad Oceánem do Portugalska. Zde potkala ho na jeho cestě první nehoda u města Viegosu po ulétnutých asi 700 km, která skončila sice poškozením stroje, ale mohla míti pro letce i stroj následky daleko vážnější.

Z telegrafických zpráv št. kpt. Stanovského uvádíme doslovné líčení příčiny, proč byl donucen k nouzovému přistání. Po prvním stručném telegramu, oznamujícím pouze nouzové přistání, došel delší, v němž št. kpt. Stanovský uvádí:

„Příčina nehody: vše fungovalo bezvadně, najednou tlumená rána do vrtule, pak následuje silné vibrace, nucen zavříti plyn. Přistál 6 km od letiště, co vlétlo do vrtule nemůžeme si vysvětliti.“

V dalším telegramu sděluje:

„Dodatečně jsem se dozvěděl, že před naším přistáním viděli rybáři spadnout z našeho letadla do moře nějaký předmět, mysleli, že jsem něco úmyslně zahodil dolů, proto vyslali loď hledat. Byl to asi kus vrtule.“

V posledním telegramu píše:

„Stále nevím pravou příčinu poruchy. Po odletu z Prahy až do Portugalska vše bezvadně fungovalo. Nevím zda nějaký pták narazil do vrtule. Terén byl nemožný, přistál jsem do balvanů, náhodou nepřevrhl.“

Z těchto zpráv št. kpt. Stanovského je zřejmo, že force majeure, která způsobila přerušení jeho letu, mohla míti daleko vážnější následky.

Současně zmiňuje se št. kpt. Stanovský ve svých zprávách o nevšední ochotě, s jakou vojenské úřady portugalské přes abnormální poměry právě tam panující přicházely v každém ohledu vstříc a nepochybuje o tom, že v důsledku všestranné ochoty bude co nejdříve moci v letu, tak neobyčejnou náhodou přerušeném, pokračovati.

Sledujte celý seriál o unikátním letu Aero Ab 11 v roce 1926:

Celý článek ...