V Armádním muzeu Žižkov svatobořické děti vzpomínaly na Hanu Krušinovou

V Armádním muzeu Žižkov svatobořické děti vzpomínaly na Hanu Krušinovou

30. 04. 2026

V Armádním muzeu Žižkov se konalo rozloučení s Hanou Krušinovou, která byla spolu se svou sestrou Evou v srpnu 1942 internována na Jenerálce a později v táboře ve Svatobořicích. Jejich rodiče, František a Milada Hejlovi, byli za svou pomoc parašutistům popraveni v Mauthausenu.

Tatínek byl v karlínském Sokole, maminka byla v žižkovském Sokole, oba se zapojili do odboje a pomáhali parašutistům. Já jsem nic netušila. Bylo mi osm let, sestře bylo jedenáct,“ vzpomínala Hana Krušinová. V den, kdy měla rodina odjet na prázdniny do Orlických hor, přišlo gestapo… Hana Krušinová nikdy nezapomněla na den, kdy viděla svou maminku naposledy. „Stála u stolu, na rukou měla želízka.“ 

V srpnu 1942 gestapáci osmiletou Hanu a její jedenáctiletou sestru Evu odvezli na Jenerálku, kde byly internovány i další děti zatčených odbojářů. O osudu rodičů nevěděly, marně doufaly, že se s nimi shledají po válce.

V koncentračním táboře Mauthausen bylo během tří vln poprav usmrceno 294 spolupracovníků a příbuzných parašutistů včetně manželů Hejlových. První exekuce proběhla 24. října 1942, další následovaly 26. ledna 1943 a 3. února 1944. Mezi zavražděnými byly těhotné ženy i děti. Popravená Anna Vyhnisová byla v šestém měsíci, Jindřišce Novákové, kterou maminka poslala pro Kubišovo kolo, bylo čtrnáct, Miroslavu Piskáčkovi, Karlu Svěrákovi a Evě Faltové patnáct let. Iris Svěrákové a Jitce Kubišové bylo šestnáct.

Další děti popravených vlastenců likvidaci unikly. Čtyřicet osm dětí ve věku od dvou do patnácti let skončilo v Praze na Jenerálce, později v táboře ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí. Na Jenerálce na ně dohlížela přísná německá vychovatelka. Děti měly zakázáno navzájem si říci, jak se jmenují, nesměly se učit. Navzájem si pomáhaly, o ty nejmenší pečovaly ty větší. Každá dívka měla na starosti jedno malé dítě. Společně prožité roky, kdy byly děti odkázány samy na sebe, celou skupinu semkly. Dodnes se „svatobořické děti“ setkávají. „Jsme jako jedna velká rodina. Bohužel nás ale ubývá…

V Armádním muzeu Žižkov se svatobořické děti a jejich blízcí sešli, aby uctili památku Hany Krušinové, která zemřela 23. března 2026. 

Za život Hany Krušinové, kterou její rodiče vychovávali ve víře, poděkoval při bohoslužbě slova v Armádním muzeu Žižkov policejní kaplan Jiří Ignác Laňka, jehož přítomní znají z řady vzpomínkových akcí. V Mauthausenu sloužil mši za popravené spolupracovníky a příbuzné parašutistů a pravidelně se účastní bohoslužby v katedrále svatého Víta za oběti heydrichiády.

„Svatobořické děti“ mimo jiné muzeum na Žižkově také navštívily, když se zde konala výstava Pod křídly Sokola. „Provázel jsem vás expozicí a myslel na vaše rodiče, kteří aktivně v Sokole působili a v těch nejtemnějších dobách války se statečně postavili zlu,“ připomněl ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek.

Paní Hana Krušinová nám v roce 2021 poskytla rozhovor, přinášíme jeho část.

Hana Krušinová: Rodiče pomáhali parašutistům, Němci je za to popravili


Aktuálně



Česká republika si připomíná výročí konce              2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

08. 05. 2026
U Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína se dnes uskutečnil…
Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

08. 05. 2026
Jedno z poslání Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cíleně shromažďovat…
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

07. 05. 2026
Stoletý veterán Joseph Thurmond, který na jaře 1945 bojoval v Německu a…
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

06. 05. 2026
Hrdiny bojů na barikádách Pražského povstání nebyli jen povstalci se zbraní v…
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

06. 05. 2026
Ve středu 6. května 2026 od 17:00  srdečně zveme všechny zájemce do Atria…