V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací problematika na přelomu 80. a 90. let 20. stoletím. Tím vším se ve své nově vydané knize s názvem Na Západ hleď! zabývá Petr Janoušek z Vojenského historického ústavu Praha. Ředitel VHÚ Praha brigádní generál Aleš Knížek v pondělí 30. června knihu s podtitulem Proměna zahraničního směřování československé armády v letech 1989 – 1992 (Vyšehrad, 2025) v Café Kupka slavnostně pokřtil.

Křest knihy Na Západ hleď! se v Armádním muzeu Žižkov symbolicky konal nejen na Den ozbrojených sil, ale také na 34. výročí rozpuštění Varšavské smlouvy, čímž se ve svém letitém a nyní završeném výzkumu Petr Janoušek mimo jiné zabýval.   

Podkladem pro vznik knihy Na Západ hleď!, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad, byly nejen prameny z domácích i zahraničních archivů, ale také rozhovory s řadou pamětníků. Během křtu proto také ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek připomněl dvě významné osobnosti, Luboše Dobrovského a Jaroslava Šedivého. Oba se v 90. let výrazně podíleli na formování nové bezpečnostní a zahraniční politiky.

Kniha Na Západ hleď! se zabývá transformačním obdobím československé armády, která až do sametové revoluce zůstala oporou totalitního režimu a následně se přizpůsobovala demokratickým změnám. Klíčovou roli v tomto procesu, který se prolínal s koncem studené války a snahou o odzbrojení, sehrál prezident Václav Havel. Monografie ukazuje, o jak komplexní a hlubokou změnu se jednalo.

Kniha zachycuje první kontakty s armádami západních států v době Gorbačovovy přestavby nebo porevoluční navazování vztahů s NATO. Věnuje se také zahraničním operacím československé armády (Angola, Namibie, Perský záliv, Balkán), které symbolicky stvrdily její přerod a přiblížení k Západu. Právě účast československých vojáků v náročných zahraničních operacích zásadně pomohla při demokratickém směřování země. Československý samostatný protichemický prapor se do války v Zálivu v letech 1990 až 1991 zapojil ještě v době, kdy bylo Československo členem Varšavské smlouvy.

Kniha na danou problematiku nahlíží z různých úhlů pohledu. Kromě obecných vojenských a diplomatických dějin se věnuje také osobní perspektivě některých vybraných aktérů.