Václav Čermák - Statečný parlamentář

Hrdinou na frontě není jen muž neohroženě jdoucí v dešti kulek do útoku, ale i ten, kdo v roli parlamentáře jedná se záludným nepřítelem a neví, kdy protivník přestane respektovat jeho status a zahájí palbu. To byl i případ bývalého francouzského legionáře majora Václava Čermáka.

Václav Čermák (1892–1945) se pokusil jako parlamentář zabránit tomu, aby Prahu postihl například osud Staroměstské radnice. Vyjednávání s německými vojáky nepřežil. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 10. listopadu 1892 v Buštěhradu na Kladensku a v jeho legionářských záznamech se uvádí jako jeho civilní zaměstnání pro Kladensko tehdy typické – horník. Devatenáctiletý mladík však zřejmě toužil po širších prostorách, než je rubání uhlí v úzké štole, a proto se 8. ledna 1912 ocitl v uniformě 2. pluku francouzské cizinecké legie. V jejích řadách jej zastihla první světová válka, v jejíž krvavé mlýnici prokázal nejednou odvahu jako seržant velící družstvu a od června 1916 i jako velitel čety v hodnosti adjutanta (zhruba podpraporčíka). Po skončení pětiletého závazku mohl Čermák konečně v Cognacu v lednu 1918 posílit čs. legie.

V uniformě francouzského legionáře se v lednu 1919 vrátil do vlasti a v době bojů s maďarskými bolševiky na Slovensku v červnu téhož roku byl povýšen na podporučíka. Rozhodl se zůstat v armádě, prošel službou v několika útvarech a v kritickém roce 1938 již působil v hodnosti majora na severní Moravě u hraničářského praporu 7.

V době nacistické okupace žil v pražské Libni, působil v odboji, ale největší příležitost smýt potupu mnichovského diktátu se mu naskytla ve dnech bojů na pražských barikádách. Přestože německé jednotky měly v úseku Vysočany – Libeň značnou početní a technickou převahu, usnadňovali si průlom do centra Prahy na mnoha místech terorizováním civilního obyvatelstva, které například hnaly jako živé štíty proti barikádám.

Za této situace se Václav Čermák rozhodl 8. května 1945 jako řádný parlamentář zkusit přesvědčit nacistické hrdlořezy, aby od tohoto nedůstojného způsobu boje v době, kdy Německo v Remeši již dávno podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci, upustili. Marně...

Při nedostatku archivních dokumentů existují dvě verze smrti Václava Čermáka. Podle jedné jej bez ohledu na všechny atributy vojenského parlamentáře zastřelil v ulici U Plynárny německý odstřelovač, podle druhé během vyjednávání zblízka opilý esesák. V obou případech však šlo každopádně o obyčejnou vraždu.

 JINDŘICH MAREK

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 5. května 2017