Veteráni UNPROFOR se sešli v Českém Krumlově

Každý rok v dubnu se v Českém Krumlově setkávají veteráni mírové mise UNPROFOR. Letos jejich shledání zpestřila prezentace fotografií a videí ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha. 

V sobotu 25. dubna 2026 dopoledne patřilo II. nádvoří zámku Český Krumlov modrým baretům. Vojáci, kteří se v letech 1992 až 1996 zapojili do mírové operace UNPROFOR/UNCRO, si nástupem připomněli společný čas, který prožili na území dnešního Chorvatska. Slavnostní akce se účastnili rovněž představitelé ministerstva obrany, města Český Krumlov a veteránských sdružení z České republiky, Slovenska a Polska. Mezi hosty nechyběli někdejší velitel sektoru Jih generálmajor v. v. Rostislav Kotil, velitel prvního praporu brigádní generál v. v. Karel Blahna (později rovněž velitel sektoru Jih) nebo zástupce velitele prvního a druhého praporu brigádní generál v. v. Vladimír Trněný.

Po skončení nástupu ve Studijním centru zámku Český Krumlov zástupci VHÚ Praha Miroslav Vyšata a Petr Janoušek představili unikátní videa a fotografie, které dokumentují československou/českou účast v misi. (Miroslav Vyšata je veteránem mise UNPROFOR/UNCRO, historik Petr Janoušek k tématu napsal knihu Na Západ hleď!) 

Vojenský historický ústav Praha úzce spolupracuje s veteránskou komunitou z mise UNPROFOR.  Mimo jiné v rámci projektu Paměť vojáka s nimi nahrává rozhovory a uchovává sbírkové předměty z této přelomové operace.

Držíme při sobě

Není náhodou, že se setkání každoročně koná právě v Českém Krumlově. Právě v tomto historickém městě fungovalo výcvikové středisko/základna, odkud se vojáci na náročnou mírovou misi vypravovali. Již samotný nástup na II. nádvoří potvrdil, že veteráni UNPROFOR představují unikátní komunitu, která drží při sobě. Dané to je v prvé řadě charakterem samotné mise. Přímo v místě nasazení museli „unproforáci“ úzce kooperovat, aby zvládli svěřené úkoly. Často také museli improvizovat. 

UNPROFOR je navíc ojedinělý tím, že se do něj zapojili i vojáci v záloze. Vytvořily se tak silné mezilidské vazby, kdy podle účastníků na srazech nehraje roli, jakou má kdo hodnost. Veteráni této mise se setkávají i na jiných místech než v Českém Krumlově. Nezapomíná se ani na padlé spolubojovníky. Výjimečné také je, že vzpomínky na misi dodnes propojují české a slovenské veterány.

Českoslovenští vojáci se součástí mírové operace OSN UNPROFOR stali v roce 1992. Působili na území dnešního Chorvatska v sektoru Jih, kde tehdy existovala separatistická Republika Srbská Krajina. Úkolem mise pod velením OSN bylo pomoci vytvořit podmínky pro hledání politického řešení krize. V praxi to často znamenalo bránit místní obyvatele před násilnostmi. Po rozdělení společného státu čeští vojáci v práci pokračovali samostatně. Na místě tak byli i v roce 1995, kdy chorvatská operace Oluja (Bouře) prakticky ukončila existenci separatistické Republiky Srbská Krajina. 

RED