Třetí vycházka po stopách bojů Pražského povstání vzbudila prozatím největší zájem

Třetí vycházka po stopách bojů Pražského povstání vzbudila prozatím největší zájem

14. 11. 2023

Téměř čtyři desítky zájemců o vojenskou historii se i přes nepřízeň počasí sešly ve vestibulu stanice metra Pražského povstání na třetí vycházce z cyklu Po stopách bojů Pražského povstání, kterou na sobotu 11. listopadu připravil historik Tomáš Jakl. Tentokrát byl název procházky „Soudní náměstí“.

Někdejší Soudní náměstí na Pankráci se dnes nazývá Náměstí Hrdinů. Přejmenováno bylo v roce 1947 jednak na počest těch, kteří byli mučeni a popraveni v Pankrácké věznici, jednak těch, kteří bojovali a umírali za Pražského povstání. Historik Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl, který cyklus vycházek Po stopách bojů Pražského povstání připravuje, zvolil pro třetí vycházku v pořadí právě dobový název Soudní náměstí.

Ve vestibulu stanice metra Pražského povstání se vzdor deštivému počasí sešlo téměř 40 zájemců o vojenskou historii, jejichž první zastávkou se stalo parkoviště nad stanicí metra. Náměstí dominuje budova soudu (dnes Vrchního soudu v Praze) a přilehlá Pankrácká věznice, kde nacisté zadržovali řadu členů odboje. Tomáš Jakl připomněl, že se k povstalcům přidali také čeští členové vězeňské stráže, kteří měli služební zbraně a dalšími se vyzbrojili z německých skladů. Kromě cíle osvobodit vězněné představitele odboje hrála velkou roli blízkost tramvajové vozovny, jejíž zaměstnanci se též aktivně zapojili do povstání. Tramvaje byly použity jako základ barikád a byly doplněny autobusy tehdejších elektrických podniků hlavního města Prahy. Obrana v této části Prahy byla dobře organizována bývalými legionáři – zejména plukovníkem Františkem Vejmelkou a podplukovníkem Františkem Peškou.

Náměstí se stalo místem těžkých bojů. Esesáci bojové skupiny Wallenstein z Benešovska ho dobyli večer 6. května 1945, ale následující den z něj byli vytlačeni společným protiútokem českých povstalců a vlasovců. Po odchodu vlasovců odpoledne 7. května se Němcům podařilo opět se k náměstí přiblížit, ale průlomu směrem ke středu města již nedosáhli. V noci z 8. na 9. května se pak stáhli na Zbraslav a dále k Milínu. Bojová skupina Wallenstein se dopustila nejvíce válečných zločinů ze všech německých bojových skupin, které se snažily Prahu v květnu 1945 dobýt. Šlo nejen o vraždění civilistů v tehdejší Úsobské ulici, dnes ulici Obětí 6. května, ale i o zabíjení zajatých a raněných povstalců na zahradě Brettschneiderovy vily či v Doudlebské ulici.

Další zastávkou početné skupiny s deštníky byla křižovatka ulice Na Veselí, kterou vedou koleje do vozovny tramvají. Tomáš Jakl vysvětlil, že právě tudy vedla jedna z hlavních obranných linií povstalců proti jednotkám Kampfgruppe Wallenstein od Benešova.

Po krátkém přesunu se skupina zastavila v horní části parku Jezerka, kde je pomník padlých z II. praporu zpravodajské brigády a také všech ostatních, kteří položili život během květnových dnů. Na této zastávce Tomáš Jakl vyložil, že domy v ulici Družstevní ochoz byly zničeny německou dělostřeleckou palbou a většina z nich byla touto palbou i zapálena, když německá armáda použila zápalnou munici. Vycházku obohatilo vyprávění jednoho z účastníků vycházky, jehož předkové se povstání v těchto místech účastnili v řadách michelského povstaleckého Praporu střelce Jana Čapka.

Prostor obecního hospodářského dvora Reitknechtka byl místem, kde se konaly jedny z nejtěžších bojů mezi povstalci a vlasovci na jedné straně a německými vojáky přijíždějícími od Benešova na straně druhé. Jeden z účastníků vycházky ukazoval svému synovi vchod do usedlosti, kde prý jeho strýc s pancéřovou pěstí trefil jedno z německých obrněných vozidel. Němci obecní dvůr nakonec dobyli a zajali třiadvacet bojovníků z řad povstalců. Poslední zastávkou byl památník v Doudlebské ulici, kde nacisté 8. května 1945 zavraždili 23 zajatých povstalců ze dvora Reitknechtka.

Výklad Tomáše Jakla byl oceněn velkým potleskem účastníků vycházky a ještě po oficiálním konci odpovídal specialista na toto období na doplňující dotazy.

Další vycházka je naplánována do Lahoviček, kde se bude mluvit o bojích na Berounce. Účastníci se dozví také o tom, jakou roli sehrál povstalecký obrněný vlak ze Smíchovského nádraží.

Sraz je v sobotu 9. prosince ve 14.00 na zastávce MHD Lahovičky (ve směru z centra)

Délka trasy je 1,8 km;

Plán dalších vycházek si můžete přečíst na tomto odkazu. Budete-li se chtít některé z nich zúčastnit, nezapomeňte se registrovat: [email protected]

Aktuálně



Přijďte dnes od 17h na debatu s Petrem Čornejem ke knize „Husité na Žižkově“ v atriu Armádního muzea Žižkov

Přijďte dnes od 17h na debatu s Petrem Čornejem ke knize „Husité na Žižkově“ v atriu Armádního muzea Žižkov

11. 12. 2023
V pondělí 11. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov od 17 hodin koná diskuse…
Call for papers: Konference Nepravidelná válka v průběhu staletí – teorie, praxe a reakce

Call for papers: Konference Nepravidelná válka v průběhu staletí – teorie, praxe a reakce

11. 12. 2023
Vojenský historický ústav Praha připravuje na 18. a 19. června  2024 vědeckou konferenci Nepravidelná…
Přednáška ke knize o pistoli CZ 75: bonusové informace, unikátní exempláře

Přednáška ke knize o pistoli CZ 75: bonusové informace, unikátní exempláře

09. 12. 2023
V podvečer 6. prosince 2023 se v Armádním muzeu Žižkov Vojenského historického ústavu Praha…
Historik VHÚ Praha Jiří Plachý se v Bratislavě zúčastnil vzpomínkového večera na osobnost protikomunistického odboje na Slovensku Imricha Eröse

Historik VHÚ Praha Jiří Plachý se v Bratislavě zúčastnil vzpomínkového večera na osobnost protikomunistického odboje na Slovensku Imricha Eröse

08. 12. 2023
Historik Vojenského historického ústavu Praha Jiří Plachý se na konci listopadu zúčastnil…
Dnes je Armádní muzeum celý den uzavřeno

Dnes je Armádní muzeum celý den uzavřeno

07. 12. 2023
Upozorňujeme, že z provozních a organizačních důvodů je Armádní muzeum Žižkov je…