Zvláštní znamení veterán – výstava mapující naše zahraniční mise

V úterý 10. listopadu byla u budovy Generálního štábu Armády České republiky na Vítězném náměstí v Praze 6 zahájena výstava, která připomíná dvacet pět let, během kterých byli od roku 1990 nasazování čeští vojáci v zahraničních misích. Autory výstavy jsou historici Vojenského historického ústavu Praha Jindřich Marek a Josef Turek.

Výstava byla symbolicky zahájena v předvečer Dne válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu - o detailech jeho průběhu v Armádním muzeu Žižkov se můžete informovat ZDE. Výstavu nazvanou „Zvláštní znamení veterán – 25 let novodobých zahraničních mírových misí českých vojáků“ tvoří dvacet dva panelů, přičemž všechny spojuje jediné apelativní motto: „Národu, který si neváží svých hrdinů, hrozí, že nebude mít žádné, až je bude potřebovat!“ Význam nasazení českých vojáků v zahraničí pro celou společnost a její morální klima zdůraznil ve svém projevu i náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Josef Bečvář. Ten spolu s Jindřichem Markem také při vernisáži přestřihl pásku a expozici tak otevřel veřejnosti.

Většina z dvaceti dvou panelů je věnována konkrétnímu nasazení vojáků v nejrůznějších částech světa. Na jednom z panelů je i mapa světa, kde jsou jednotlivé země barevně vyznačeny a návštěvník si tak může udělat obrázek o tom, kam všude byli vojáci vysláni a kde působili – a to nejen po roce 1990, ale i během celého 20. století. Pokud jde o nejnovější nasazení, tak hned zkraje devadesátých let to byla operace Pouštní bouře v Iráku, dále mise UNPROFOR a četné akce na Balkáně, opětovná účast ve válce v Iráku po roce 2001, třináctiletá aktivita misí v Afghánistánu a konečně mise v africké republice Mali.

Na panelech jsou četné fotografie, slovní doprovod seznamuje s hlavními událostmi a okolnostmi mise. Vedle konkrétních misijních panelů však výstava nabízí i širší tematický rámec. Hned na úvod jsou některé panely věnovány kořenům veteránských aktivit – je zde popsána tradice legionářská. Další panel je věnován klíčovému nasazení československých vojáků za druhé světové války. Objasněn je zde i samotný pojem „válečný veterán“ a symbolika vlčího máku, která se k němu vztahuje. Jeden z panelů pak mapuje veteránské organizace v České republice, další zachycuje péči o veterány ze strany Ministerstva obrany, Armády České republiky a státu jako celku.

Výstavu zakončuje panel nazvaný Pro koho pokvetou vlčí máky?, kde autoři mimo jiné píší: „Není žádným tajemstvím, že se v minulosti naše země ke svým hrdinům nejednou zachovala macešsky, což je až příliš jemný výraz pro to, co mnozí naši veteráni zažili v 50 či v 70. letech za komunistické totality. V očích všech slušných lidí však vždy zůstávali úctyhodnými hrdiny. Dnes jsme však často v opačné situaci, kdy se náš stát a armáda ČR snaží věnovat pozornost našim novodobým veteránům, ale česká veřejnost ne vždy dostatečně chápe a oceňuje jejich náročnou a nebezpečnou službu v zahraničních misích. Přejme si proto, aby se vlčí máky coby veteránský symbol staly i pro naše lidi inspirací k zamyšlení, pochopení a uctění všech našich vojáků, kteří v minulosti dávné i nedávné chránili a chrání s nasazením vlastních životů svobodu své vlasti.“