Antonín Grmela - První mučedník České družiny

22. 07. 2024

Vypuknutí první světové války zastihlo Antonína Grmelu v Oděse. Již 26. srpna 1914 vstoupil do České družiny. S úkolem informovat domácí politiky o její existenci, a také zjistit situaci ve vlasti, bylo na přelomu listopadu a prosince 1914 vysláno přes frontu jedenáct dobrovolníků. Těchto jedenáct hrdinů je v naší vojenské historii zapsáno jako přímí předchůdci československých parašutistů druhého odboje i agentů­‑chodců odboje třetího.

Antonín Grmela (1891–1914) se na začátku první světové války vydal na riskantní misi přes frontovou linii,
aby navázal spojení s domácím odbojem v habsburském impériu. Zahynul na popravišti. FOTO: VÚA–VHA

Mise skončila úspěchem – třem vyslaným družiníkům se skutečně domácí odboj kontaktovat podařilo, další tři dosáhli území budoucího Československa, ale kvůli nepříznivým okolnostem úkol splnit nemohli. Akce přinesla bohužel i ztráty. Jednomu dobrovolníkovi se nepodařilo překročit frontovou linii a vrátil se k jednotce, dva zůstali nezvěstní a dva se stali prvními popravenými mučedníky České družiny.

Z nich zcela prvním byl Antonín Grmela, narozený 2. srpna 1891 ve Varšavě, tehdy hlavním městě ruského záboru v Polsku. Jeho otec byl český výrobce nábytku a matka Polka. Antonín Grmela měl dvě sestry. Vystudoval polské gymnázium ve Varšavě a v roce 1905 odešel na odbornou školu ve Valašském Meziříčí. Poté sbíral zkušenosti v nábytkářských firmách v Kyjevě a v Oděse a připravoval se na převzetí otcovy továrny ve Varšavě a její pobočky v Moskvě. Po vypuknutí první světové války vstoupil 26. srpna 1914 jako jeden z prvních dobrovolníků do České družiny a v prosinci byl vybrán k náročnému úkolu přechodu fronty a cestě do vlasti.

V Haliči byl 9. prosince spolu s Josefem Müllerem zatčen rakouským polním četnictvem. Oba byli 11. prosince eskortováni do Wadowic k rakouskému 4. armádnímu etapnímu velitelství, kde byli následující den shledáni vojen￾ským soudem vinnými vyzvědačstvím a velezradou a odsouzeni k trestu smrti oběšením. Ortel byl vykonán ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914. Oba odsouzenci odmítli nechat si zavázat očí. Katem obou Čechů byl údajně – k obveselení přítomných rakouských důstojníků – Čech jménem Čepek. Za každého popraveného inkasoval po 20 korunách. Nebyl ve svém řemesle příliš zručný, Grmela se začal dusit, a aby kat popravu urychlil, musel se mu pověsit za nohy.

Otec Antonína Grmely zemřel ve Varšavě v roce 1920 ve věku pouhých 58 let. Půl roku po něm zemřela i Grmelova matka ve věku 48 let. V roce 1922 navštívil Evropu Grmelův bratranec Viktor Grmela z Rio de Janiera. Ve Wadowicích se mu podařilo objasnit poslední okamžiky obou odsouzenců a nalézt i místa jejich posledního odpočinku. Ostatky Antonína Grmely byly převezeny do vlasti v dubnu 1923 a za přítomnosti příbuzných pietně uloženy do rodinné hrobky ve Fryštáku.

Tomáš Jakl
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 14. prosince 2018.

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…