Výstava Tvoříme nový svět. Na válečných troskách.

„Opona padá na dlouhé frontě ve Francii a ve Flandrech. Léčivé ruce Času a Přírody a rychlá pomoc mírumilovného průmyslu uhladily již téměř jámová pole a brázdy zákopů, které v širokém pásu od Vogéz až k moři pokrývaly černými skvrnami usmívavé nivy Francie. Zříceniny jsou znovu vybudovány, rozštípané stromy znovu vysázeny. Jen hřbitovy, pomníky a pahýly věží a tu a tam puchřející zákop neb tůně na místě jámového pole připomínají pocestnému, že před méně než dvaceti lety tu zápasilo pětadvacet milionů bojovníků, z nichž dvanáct prolilo svoji krev neb zahynulo v tomto největším ze všech lidských bojů. Minulost se halí v milosrdný závoj zapomnění; mrzáci se odkulhávají; truchlící pozůstalí se uchylují do šerého soumraku vzpomínek. Nové mládí vyžaduje svých práv a nekonečný proud života protéká dále i bojištěm, jako by vše ostatní bylo jen snem a pohádkou.“