Obvyklé klišé hovoří o pekle zákopové války v letech 1914 až 1918. Pro současného člověka nicméně může být obtížné představit si podobu bojů v měsíční krajině území nikoho mezi zákopovými systémy znepřátelených stran konfliktu. Přiblížit nám je mohou písemná svědectví pamětníků, a také tehdy se rychle rozvíjející válečná fotografie. V případě fotografie však tehdy platilo, že jakmile se začalo střílet, přestalo se fotografovat. Tehdejší zdlouhavý proces pořizování fotografií ani nic jiného neumožňoval, pokud chtěl fotograf zůstat naživu. Určitou výjimku ovšem představovala letecká fotografie.
Album fotografií, které v době první československé republiky sloužilo k výcviku leteckých pozorovatelů, uložené dnes ve sbírkách Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, zachovalo unikátní pohled na boj v pekle zákopové války na západní frontě. Datum ani místo pořízení snímku bohužel neznáme. Můžeme pouze odhadovat, že byl pořízen po roce 1915, kdy francouzská armáda zavedla stejnokroje v šedomodré barvě bleu horizon. Dobová popiska fotografii popisuje takto:
Snímek z francouzského bojiště. Na snímku viděti úplně zničený les, na jehož okraji je linie zákopů a spojovací zákop.   
V zákopě viděti jednotlivé vojíny, kteří Rughieriho ohni vytyčují letci linii. Bílý dým, vycházející ze zákopů označuje letci postavení vlastních vojsk. Celý terén poset granátovými jamami.
Světlé skvrnky jsou lidé. Přední linie zákopů se táhle zhruba vodorovně dolní třetinou snímku, spojovací zákop se táhne od levého dolního okraje snímku šikmo ke středu přední linie, a Rughieriho ohně jsou různobarevné dýmovnice, pojmenované po italském chemikovi a pyrotechnikovi z osmnáctého století Gaetano Ruggierim.