Hrdina od rozhlasu - četnický závodčí Jaroslav Šimůnek

Hrdina od rozhlasu - četnický závodčí Jaroslav Šimůnek

22. 10. 2015

Vojenský historický ústav Praha v loňském a letošním roce podpořil projekt Českého rozhlasu „Bitva o rozhlas“. V jeho rámci dochází k detailnějšímu historickému zpracování válečných dnů v květnu 1945. Došlo tak například i k vyjasnění otázek týkajících se života a smrti jednoho z bojovníků u vinohradské budovy rozhlasu, Jaroslava Šimůnka.

Na internetové adrese http://www.rozhlas.cz/bitvaorozhlas/portal/ bylo zveřejněno množství doposud neznámých údajů z boje o rozhlas ve dnech 5. až 8. května 1945 a zejména nový seznam jeho obětí. Projekt ovšem se závěrem oslav sedmdesátého výročí konce druhé světové války neskončil. Tým soustředěný kolem projektu v Českém rozhlase pokračuje v jeho rozvíjení, stejně jako pokračuje badatelská podpora Vojenského historického ústavu Praha.

Mezi padlými v boji o rozhlas je na pamětní desce u vchodu do budovy z Vinohradské třídy uveden četnický závodčí Jaroslav Šimůnek. Vzhledem k tomu, že zemřel na plicní chorobu až v červnu 1945, byly v jeho případě určité pochybnosti, zda jde opravdu o oběť bojů Pražského povstání. Díky pomoci pana Jaroslava Kurfiřta, synovce Jaroslava Šimůnka, se nyní podařilo Vojenskému historickému ústavu Praha nejen rozptýlit pochybnosti o jeho účasti v boji o rozhlas, ale přiblížit veřejnosti i jeho životní osud.

Jaroslav Šimůnek se narodil 26. 4. 1922 jako nejstarší syn kováře Františka Šimůnka ve Sklenařicích. Odtud rodina odešla do Vítkovic v Krkonoších, kde si koupili malou kovárnu. Zde se narodili další dva synové, František a Miloslav. Zanedlouho se stěhovali znovu, koupili kovárnu v Bozkově u Semil a zde se narodila do kovářské rodiny dcera Zdeňka.

Jaroslav jako nejstarší syn odešel do učeni. Vyučil se číšníkem a pracoval ve Svatém Petru, v hotelu Panorama. Pro svou šikovnost a pracovitost byl u majitelů hotelu velice oblíben.

Během války byl nucen odejít na práci do říše. V Hamburku a v Brémách pracoval v lodním průmyslu. Po návratu se na jaře 1945 v Praze přihlásil k četnictvu a stal se příslušníkem četnické pohotovostní roty v kasárnách Jiřího z Poděbrad. V květnu 1945 byl povolán spolu s dalšími četníky a mnoha civilisty do bojů o rozhlas.

Zde byl velice vážně raněn do hlavy. Při hospitalizaci po zranění nastaly vážné komplikace a dne 11. 6. 1945 zemřel ve Všeobecné nemocnici svaté Alžběty na plicní tuberkulózu a zápal plic. Dne 19. 6. 1945 byl zpopelněn ve strašnickém krematoriu a jeho ostatky jsou pochovány na hřbitově v Bozkově.

Tomáš Jakl

 

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…