VHÚ vydává knihu s novými poznatky o okupaci 1968 a jejích obětech

VHÚ vydává knihu s novými poznatky o okupaci 1968 a jejích obětech

17. 08. 2017

Historici Vojenského historického ústavu  Praha Ivo Pejčoch a Prokop Tomek jsou autory nové publikace, která nese název Okupace 1968 a její oběti. Vydal ji Vojenský historický ústav v Praze a podtitul zní Nové pohledy na invazi armád Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, počátek okupace a její oběti. Publikace byla pokřtěna ve čtvrtek 17. srpna.

 

Uvedení knížky historiků VHÚ proběhlo ve slavnostní atmosféře, krátce před 49. výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, které připadá na pondělí 21. srpna. Křtu se zúčastnili vedle autorů a ředitele VHÚ plukovníka Aleše Knížka také náměstek hejtmana libereckého kraje a někdejší předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka, přítomen byl i náměstek ministra obrany Pavel Beran.

Přemysl Sobotka v krátkém úvodním projevu zmínil i osobní vzpomínku na rok 1968, kdy jako lékař působil v Liberci během prvních dnů okupace. "Měli jsme tehdy téměř desítku mrtvých a pět desítek zraněných, což je číslo na relativně nevelké město vysoké. Dodnes má tyto silné zážitky poznamenané tragičností vryty do paměti. Uvědomil jsem si tehdy, jak škodlivé jsou všechny -ismy pro lidskou společnost, pro život. Jsem rád, že po roce 1989 jsme se jich mohli zbavit a žít svobodně."

Odborně pojatý text Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha má poskytnout nové odpovědi na některé otázky týkající se průběhu čtyř měsíců roku 1968 v Československu. Autorům publikace o rozsahu přes tři stovky stran se v první řadě podařilo zpřesnit a detailně zpracovat seznam obětí okupačních jednotek. Ještě před deseti lety se mělo všeobecně za to, že zemřelých československých občanů od srpna do prosince 1968 bylo 108. Zkoumáním dosud historicky nezpracovaných archiválií autoři počet upřesnili na 137. Také u již známých obětí se v mnoha případech podařilo lépe objasnit události, které vedly k jejich smrti. Text obsahuje rovněž životopisy obětí.

Zvláštní pozornost autoři věnovali obětem z řad příslušníků Československé lidové armády a Ministerstva vnitra. Také v případě zemřelých příslušníků sovětské armády a dalších okupačních vojsk autoři porovnali dostupné údaje s dochovanými záznamy z českých i slovenských archivů a uvedli řadu propagandistických tvrzení na pravou míru. "Jsme rádi, že jsme mohli v textu rovněž vyvracet nejrůznější dobové fámy o tom, jak Češi vraždili sovětské vojáky a podobně," říká Prokop Tomek. "Byli jsme samozřejmě limitováni tím, že jsme měli přístup pouze do českých a slovenských archivů, nikoli těch ruských. Přesto se nám snad podařilo vytvořit skutečně pravdivý, celistvý portrét událostí."

Díky ochotě archivních institucí i příbuzných obětí byl text doplněn o množství fotografií, takže jednotliví zemřelí přestávají být statistickým údajem.

Autoři se zároveň snažili přinést další poznatky o způsobu života občanů, kteří se museli přizpůsobit režimu okupačních armád. Určitým přelomem v daném období od srpna do konce roku 1968 se staly svátky 28. října (vznik Československa) a 7. listopadu (výročí revoluce z roku 1917 v Rusku). V těchto dnech režim mocensky zasáhl proti občanům protestujícím proti okupaci.

Výsledky nového výzkumu tak mimo jiné nabourávají vžitou představu o přetrvávající jednotě obyvatelstva i politických a státních představitelů Československa. Ta měla definitivně skončit až při rozsáhlých zásazích bezpečnostních složek, armády a Lidových milic 21. srpna 1969 v době prvního výročí invaze.

Šokující zpravodajství z obsazovaného Československa mělo vyburcovat svět k solidaritě. Srpnové události se skutečně staly tématem dominujícím médiím na obou stranách rozděleného světa. Vyvolaly znepokojení ve zpravodajské, diplomatické i vojenské rovině ale československým občanům nic nepřinesly.

Publikace Okupace 1968 a její oběti seriózním a faktograficky vyčerpávajícím způsobem zpracovává vytčené téma a je tak dalším významným krokem k poznání novodobé historie českého prostoru.

 

Aktuálně



Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…