Kříž z hrobu popravených italských legionářů

13. 07. 2018

Českoslovenští legionáři, kteří v průběhu první světové války padli do zajetí, se jako předváleční rakousko-uherští občané nemohli spoléhat na status válečných zajatců. Naopak v případě prozrazení jejich totožnosti byli souzeni jako vlastizrádci. Trest za tento zločin byl v době války jediný – poprava.

Fotogalerie

Tento smutný osud postihl i trojici vojínů první roty 33. čs. střeleckého pluku Karla Cudlína (1891–1918), Františka Koudelku (1891–1918) a Rudolfa Kouřimského (1893–1918), kteří byli zajati v první den rakousko-uherské ofenzivy na Piavě a po krátkém výslechu v Piavonu u Oderza dne 16. června 1918 popraveni provazem. Při popravě asistovali vojáci c. a k. pěšího pluku č. 76. Podle dobového svědectví maďarského důstojníka se zvlášť Rudolf Kouřimský, v civilu tovární dělník, choval statečně a v osudové chvíli nabádal své druhy ke klidu.

Na hrobě popravených legionářů vztyčili rakousko-uherští vojáci jednoduchý dřevěný kříž a velení 14. rakousko-uherské divize na něm nechalo umístit německý nápis „Zde jsou pochováni 3 příslušníci československé legie … popravení pro velezradu“, který po skončení války doplnila deska s italským nápisem „Mučedníkům bratři od 39. čs. pluku.“ V roce 1921 byla těla popravených exhumována a uložena v Praze na Olšanech. K této akci se váže i nápis na papírové cedulce, kterou na kříž zřejmě připevnili pracovníci Památníku odboje a která se jako jediná dochovala.

Petr Bjaček