Čs. jednotky za první světové války v Itálii měly až 20 000 vojáků

Čs. jednotky za první světové války v Itálii měly až 20 000 vojáků

18. 04. 2013

Dne 21. dubna 1918 byla podepsána smlouva mezi italskou vládou a Čs. národní radou o vzniku legií v Itálii. Jaké byly souvislosti této dohody, na jejímž základě vzniklo několik čs. vojenských jednotek bojujících na straně Dohody?

Čs. odbojové hnutí v Itálii vycházelo z podmínek, jež se podstatně lišily od základní situace v Rusku, ve Francii i v USA. Na Apeninském poloostrově neexistovalo zázemí v podobě krajanské kolonie, z jejíhož prostředí by mohl vzejít počáteční kádr národních dobrovolnických formací.

Jádro protirakouského odporu zde proto utvořili Češi a Slováci, zajatí na jižní frontě po vstupu Itálie do války na straně Dohody. Od léta 1915 se hromadili v zajateckých táborech. Italská vojenská administrativa zprvu zajaté příslušníky rakousko-uherské armády nediferencovala podle národností. Změny nastaly na počátku roku 1917, kdy italské ministerstvo války přistoupilo k třídění zajatců na podkladě národnosti, kterou sami oficiálně udali. Z hlediska záměrů čs. odboje tím byl splněn základní předpoklad pro rozpoznání vlasteneckého potenciálu, jenž se kumuloval mezi Čechy a Slováky v masách rakousko-uherských zajatců.

Vlastenci původem z českých zemí a Slovenska byli od konce roku 1916 soustřeďováni v táboře Santa Maria Capua Vetere v kraji pod Vesuvem. Zde se 17. ledna 1917 ustavila samosprávná organizace zajatců, zvaná Československý dobrovolnický sbor (ČDS). V říjnu 1917 zahájila činnost Odbočka Čs. národní rady v Římě. Řídil ji spoluzakladatel ČDS dobrovolník František Hlaváček. V květnu 1918 jej vystřídal Antonín Papírník, další z předních organizátorů dobrovolnického hnutí.

Počátky bojového nasazení Čechů a Slováků na jižní frontě jsou spojeny s existencí čs. výzvědných oddílů. Vytvářely se od září 1917 nezávisle na čs. odbojových orgánech. Působili v nich čeští vojáci a důstojníci, kteří od roku 1915 přebíhali na italskou stranu fronty s cennými informacemi o situaci vojsk centrálních mocností. Na jaře 1918 byly čs. výzvědné oddíly vyčleněny z formujících se čs. jednotek s určením pro výzvědnou činnost a pro propagandistické působení na celé italské frontě. V létě 1918 operovalo 9 oddílů (rot). Dne 29. září 1918 byly sloučeny do 39. čs. střeleckého pluku.

Výstavba pravidelných vojenských jednotek probíhala na základě smlouvy mezi italskou vládou a Čs. národní radou z 21. dubna 1918. Od 22. dubna oficiálně existoval 31., 32., 33. a 34. čs. střelecký pluk (sp). Čtyři dny poté se ve Folignu zformovaly dvě brigády: 11. čs. střelecká brigáda, tvořená 31. a 32. sp a 12. čs. střelecká brigáda, složená ze 33. a 34. sp. Brigády se spojily do Čs. divize, jež vznikla tamtéž 23. dubna. Později přibyl ještě 35. čs. střelecký pluk (13. 9. 1918). Z dobrovolníků s dělostřeleckým výcvikem vznikl 12. listopadu 1918 6. a 7. čs. dělostřelecký pluk.

Čs. divize se přesunula do přifrontového pásma po dokončení organizace. V srpnu 1918 postoupila blíže frontě v horském pásmu Monte Baldo. Zde zaujala obranný úsek o šířce 20 km. K nejtěžším bojům došlo 21. září 1918 v prostoru kóty Doss‘Alto. Čs. pěchota zde odolala silnému rakouskému útoku. V tomto památném boji padlo 7 čs. dobrovolníků, 1190 bylo raněno a 5 zajato, z nichž 4 byli jako vlastizrádci nepřítelem popraveni u Arca. Stejný osud stihl i řadu dalších zajatých čs. dobrovolníků. I. prapor 33. sp plnil v bojích u San Dona di Piave nejprve výzvědné úkoly a ve dnech 17.–19. června 1918 se zúčastnil ofenzívy italské armády. Prapor ztratil 21 padlých, 124 dobrovolníků bylo raněno. 14 zajatých mužů nepřítel popravil.

K 17. listopadu 1918 byl ustaven Čs. armádní sbor, složený ze 6. a 7. čs. střelecké divize. 6. divize vznikla přejmenováním a doplněním 11. čs. střelecké brigády. 7. divize měla za základ 12. čs. střeleckou brigádu. V čs. dobrovolnických jednotkách v Itálii bylo zařazeno 20 000 dobrovolníků. 350 z nich padlo. V době od uzavření příměří v říjnu 1918 do jara 1919 vznikly z čs. zajatců ještě tzv. domobranecké prapory, do nichž vstoupilo 60 000 mužů.

Karel Straka

 

Aktuálně



Přijďte se podívat na jediný dochovaný stíhač tanků Hetzer, který bojoval v Pražském povstání. Před pražským magistrátem je k vidění do 5. května

Přijďte se podívat na jediný dochovaný stíhač tanků Hetzer, který bojoval v Pražském povstání. Před pražským magistrátem je k vidění do 5. května

01. 05. 2025
Od středy 30. dubna do pondělí 5. května je na Mariánském náměstí…
Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

30. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov je k vidění nová výstava 1945 Voláme všechny…
Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

29. 04. 2025
Výstava 1945 Voláme všechny Čechy! se pro veřejnost otevírá 30. dubna 2025,…
V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

28. 04. 2025
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…
Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

26. 04. 2025
Krásné slunečné počasí a modré nebe, které naznačovalo, že budou provedeny avizované…