Alois Sítek - První ze Západu zpět ve vlasti

Prvního květnového dne roku 1945 překročila u tehdejšího Mühlbachu (dnes Pomezí nad Ohří) na Chebsku předválečné československé hranice první jednotka československé zahraniční armády ze Západu. Šlo o takzvaný Kombinovaný oddíl o síle 139 mužů, vyčleněný z Československé samostatné obrněné brigády, která v té době ještě plnila bojový úkol na frontě u severofrancouzského Dunkerque. Velitelem této symbolické jednotky přidělené k ame￾rické 3. armádě generála George Pattona byl pplk. Alois Sítek.

Narodil se 11. září 1903 v Orlové. Po maturitě na reálce v roce 1921 se zapsal k dalšímu studiu na nově zřízené Vojenské akademii v Hranicích a o dva roky později se stal důstojníkem z povolání. Po celou meziválečnou dobu sloužil u různých útvarů v Brně. Okupace jej zastihla jako velitele roty v hodnosti štábního kapitána. V létě 1939 se mu podařilo odejít z okupované vlasti a 25. srpna byl prezentován v československé vojenské jednotce v Malých Bronovicích u Krakova. Krátce po vypuknutí války se dostal přes Skandinávii do Francie. Po jejím pádu v červnu 1940 evakuoval do Velké Británie. Počátkem března 1944 se stal velitelem protitankového oddílu Československé samostatné obrněné brigády, s nímž odjel na přelomu srpna a září téhož roku do Normandie. Této jednotce také velelběhem obléhání Dunkerque, od počátku října 1944 až do druhé poloviny dubna 1945.

Tehdy mu bylo svěřeno zformování Kombinovaného oddílu, s nímž odjel do západních Čech. Ve dnech 7. a 8. května 1945 se u amerického velení v Plzni marně snažil, aby bylo jeho jednotce povoleno odjet na pomoc bojující Praze. Zákaz překročit demarkační linii, striktně vyžadovaný sovětskou stranou, se týkal i československých vojáků. Konec války zastihl pplk. Sítka a jeho muže v obci Kyšice nedaleko od Rokycan. Za boje u Dunkerque získal mimo jiné Čs. válečný kříž a britský Řád za vynikající službu (Distinguished Service Order). Byl však také nositelem francouzských, amerických i sovětských vyznamenání.

Po válce sloužil na Ministerstvu národní obrany a vystudoval Vysokou školu válečnou. V roce 1947 se stal jejím profesorem. Po komunistickém převratu jej nadřízení na jaře 1949 odeslali na „zvláštní dovolenou“, což bylo předzvěstí nuceného odchodu z armády. V té době byl Alois Sítek již plukovníkem generálního štábu a vedl katedru výsadkového vojska. Následně se mu však podařilo odejít za hranice. Vrátil se do Velké Británie, kde žil až do své smrti 12. června 1993. Krátce poté, v září 1993, byl jmenován generálmajorem Armády ČR in memoriam.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 4. září 2020