Berlínská krize zasáhla i do života statisíců vojáků

Berlínská krize zasáhla i do života statisíců vojáků

16. 08. 2013

Stavbou berlínské zdi v létě roku 1961 se zápas dvou velmocenských bloků na německé půdě dostal do nové fáze. Srpnové dny toho roku se v řadě zemí nesly ve znamení příprav na možný ozbrojený konflikt.

Velké napětí nepociťovali jen ti, kteří se podíleli na stavbě Berlínské zdi. Nervózní byli i politikové. Nenaplní se nakonec katastrofické scénáře a neskončí tato jednostranná akce východoněmeckého režimu podporovaná Sovětským svazem a ostatními státy Varšavské smlouvy jadernou konfrontací?

Ukázalo se však, že nejvyšší představitelé západních velmocí, především USA, byť události z 13. srpna chápali jako eskalaci konfliktu, si záhy uvědomili, že toto opatření z dlouhodobého hlediska umožňuje postupné řešení Berlínské otázky. Jestliže by riskovali válečný konflikt k uhájení spojeneckých práv na Západní Berlín, rozhodně nebyli ochotni jít do války jen proto, aby občané NDR mohli nadále utíkat na Západ.

Druhá Berlínská krize však tím nebyla vyřešena. Kremelský vůdce Chruščov stále hledal tu správnou kombinaci nátlakových opatření a diplomatických jednání k prosazení svých záměrů, neboť jeho hlavním cílem nadále zůstával podpis mírové smlouvy s německými státy. Vzhledem k tomu, že se obával možného vojenského střetnutí, zvyšoval dále sovětský odstrašující potenciál.

Vojáci, kteří měli odejít do civilu, byli přidrženi k další činné službě a předčasně byl povolán nástupní ročník 1942. Těmito opatřeními se zvýšil počet sovětských ozbrojených sil o cca 400 000 mužů. SSSR také jednostranně zrušil moratorium na pokusné výbuchy jaderných zbraní a 1. září zahájil rozsáhlou sérii pokusů.

Jako skutečný vítěz se cítil Walter Ulbricht. Opojen úspěchem podnikl z vlastní iniciativy několik konfrontačních kroků. Již 14. srpna zcela uzavřel přechod u Brandenburské brány a pro příslušníky západních vojsk určil jen jediný přechod ve Fridrichstrasse, známý pod označením Checkpoint Charlie, který se na sklonku října stal svědkem jedné z nejdramatičtějších událostí studené války.

Dne 23. srpna snížil počet přechodů do Západního Berlína na sedm, a aby zdůraznil bezmoc Západu, zveřejnil téhož dne oznámení, v němž nařizoval obyvatelům Západního Berlína pohybovat se nejméně 100 metrů ode zdi a připojil varování, že na narušitele hranic zahájí východoněmečtí pohraničníci palbu. Tím chtěl dát najevo, že se jeho moc vztahuje i na Západní Berlín.

 

Relativně bezkonfliktní vývoj nebylo možné v letních měsících roku 1961 předpokládat a ozbrojené síly členských států Varšavské smlouvy se v souvislosti s avizovaným podpisem mírové smlouvy připravovaly i na ozbrojené střetnutí. Československá lidová armáda dostala za úkol provést „všechna nezbytná opatření s cílem dosáhnout k 1. říjnu 1961 plné obranyschopnosti ČSSR“.

Zatímco si obyvatelé Československa užívali posledních letních dnů, probíhaly skrytě přípravy k dosažení tohoto cíle. Zakrátko měly ovlivnit životy desetitisíců mladých mužů.

Především došlo k posunutí hlavního nástupního termínu odvedenců o jeden měsíc, tj. k 1. září 1961 na místo obvyklého 1. října, a přidržení vojáků druhého ročníku základní služby v další službě. S platností od 1. října byly také zrušeny dovolené a volna k opuštění posádky a mimořádné dovolené byly udělovány pouze na základě rozhodnutí velitelů pluků.

V průběhu srpna a září bylo k doplnění na mírové počty a k zajištění výcviku nováčků a k zabezpečení spojeneckého cvičení povoláno na mimořádné cvičení téměř 40 000 záložáků. Ti začali být propouštěni až na počátku listopadu 1961. Až na několik desítek specialistů se ostatní vrátili domů nejpozději do 31. prosince a Silvestra tak mohli již slavit s přáteli a v kruhu rodinném.

Jaroslav Láník

 

 

Aktuálně



Přijďte na komentované prohlídky jízdárny ruzyňských kasáren 17. 11. 2025

Přijďte na komentované prohlídky jízdárny ruzyňských kasáren 17. 11. 2025

06. 11. 2025
Využijte státního svátku a zúčastněte se komentované prohlídky jízdárny ruzyňských kasáren, které…
Čeští a slovenští studenti vzdali v Armádním muzeu Žižkov poctu Josefu Čapkovi

Čeští a slovenští studenti vzdali v Armádním muzeu Žižkov poctu Josefu Čapkovi

05. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se 5. listopadu setkali studenti z českých a…
Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

04. 11. 2025
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
Pohled z nebe do pekla

Pohled z nebe do pekla

04. 11. 2025
Fotografie, která v době první československé republiky sloužila k výcviku leteckých pozorovatelů, přináší unikátní…
V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

31. 10. 2025
Před dvaceti lety, 8. října 2005 otřáslo Pákistánem ničivé zemětřesení. Na pomoc…