Důstojníci z pražského povstání

Připomeňme si trojici důstojníků předválečné československé armády, kteří položili životy během bojů v pražských ulicích v květnu 1945. Shodou okolností si v těchto dnech připomínáme u všech tří výročí jejich narození. Jedná se o Karla Dobíhala, Karla Roda a Františka Vojteka.

V průběhu Pražského povstání, jehož sedmdesáté výročí jsme si v loňském roce připomínali, padlo podle dlouhodobého výzkumu pracovníků Vojenského historického ústavu Praha 2 898 československých občanů. Do tohoto čísla jsou zahrnuti padlí v boji, zavraždění nacisty, oběti leteckého a dělostřeleckého bombardování i zemřelí z dalších příčin.

Pokud provedeme rozbor padlých a obětí z hlediska k příslušnosti k jednotlivým ozbrojeným sborům, zjistíme, že jsou z vojenských osob dosud známa jména 2 padlých generálů, 69 důstojníků, 19 rotmistrů a délesloužících poddůstojníků a 137 vojáků v záloze.

V těchto dnech si připomínáme narození trojice důstojníků, kteří položili životy během bojů v pražských ulicích.

JUDr. Karel DOBÍHAL

Narodil se 17. ledna 1883 v Chlumci nad Labem v okrese Nový Bydžov. Domovskou příslušnost měl v Praze. Po obecné škole studoval gymnázium a potom českou Právnickou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, promoval 20. června 1906. Jako jednoroční dobrovolník nastoupil vojenskou prezenční službu 1. října 1906 k dělostřeleckému pluku č. 22. Po návratu do civilu absolvoval pravidelná cvičení a po vypuknutí války jej 3. srpna 1914 povolali do služby v hodnosti zásobovacího oficiála. Dne 18. března 1917 jej zprostili služby a jako konceptního úředníka umístili do úřadu pro zásobování lidu.

Po vzniku Československé republiky byl ke 12. červnu 1920 povýšen na nadporučíka v záloze a k 9. únoru 1924 na kapitána v záloze. Jeho kmenovým útvarem byl divizní sklad 1. Od třicátých let pracoval jako tajemník a prokurista banky Bohemia. Byl ženatý, s manželkou naposledy bydleli na adrese Praha-Smíchov Na Celné 6. Padl v boji 6. května v Nekázance. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Karel ROD

Narodil se 4. února 1885 v Sulejovicích v okrese Litoměřice. Po obecné škole vystudoval německou střední hospodářskou školu v Kadani, maturitu složil 23. června 1902. V letech 1905 až 1906 absolvoval školu pro jednoroční dobrovolníky, do roku 1907 pak pokračoval na škole pro aktivní důstojníky v Praze.

V hodnosti poručíka v záloze byl 12. ledna 1907 vtělen k vozatajskému praporu č. 8 a 1. dubna přemístěn k vozatajskému praporu č. 9. Od 1. listopadu 1909 byl u vozatajského praporu č. 3 poručíkem v aktivní službě, 1. června 1910 převzal funkci velitele čety vozatajského praporu 10. Na nadporučíka jej povýšili 1. srpna 1914 a poslali na ruskou frontu. Do hodnosti rytmistra jej povýšili 1. srpna 1917. Do československé armády se přihlásil již 29. října 1918, byla mu přiznána hodnost kapitána. Určili jej velitelem zálohy koní, později jejich sběru a evidence. Od 1. září 1920 působil jako velitel roty u vozatajského praporu 6, později vystřídal vozatajské prapory 1, 2, 5, opět 2, 5, 4. Na štábního kapitána jej povýšili 22. prosince 1922 a majora 29. prosince 1928. Dne 15. září 1933 byl přemístěn na funkci velitele náhradní korouhve jezdeckého pluku 9. Od 1. února 1936 působil jako velitel náhradní roty u pluku útočné vozby 1, kde zůstal až do okupace a likvidace československé branné moci.

Padl 9. května v Praze, místo uložení jeho ostatků není zaznamenáno v dostupných pramenech.

František VOJTEK

Narodil se 20. ledna 1915. Před válkou sloužil jako aktivní důstojník československé armády v hodnosti poručíka hospodářské služby, jímž byl jmenován 1. října 1936, u pěšího pluku 34. Naposledy bydlel v Jiráskově ulici číslo 35. Padl na barikádě dne 6. května 1945 v Praze VII. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Ivo Pejčoch