JAN KUDLIČ / 14. října 1914 -  10. března 1943

JAN KUDLIČ / 14. října 1914 - 10. března 1943

08. 03. 2023

Velitel 2. pěší roty 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR Jan Kudlič v noci na 10. března 1943 velel společnému protiútoku čs. a sovětských jednotek na Sokolovo. Během bojů byl dvakrát raněn. O život přišel při přepadu sanitního vozu nepřátelským letectvem.

Jan Kudlič se narodil v Mokrouších u Plzně. Jeho otec padl v 1. světové válce, matka zemřela, když mu bylo sedm let. Po vyučení na soustružníka pracoval ve Škodových závodech v Plzni. V lednu 1933 nastoupil jako délesloužící poddůstojník k dělostřeleckému pluku 151 v Praze.

V červnu 1936 složil externě maturitu na Státní reálce v Praze, téhož roku se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích, odkud byl vyřazen v srpnu 1937 v hodnosti poručíka dělostřelectva. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku 1 Jana Žižky z Trocnova v Bílině jako mladší důstojník 7. baterie, od února 1938 se stal velitelem 9. baterie.

Po okupaci odešel ilegálně do Polska, kde byl 24. července 1939 prezentován u Legionu Čechů a Slováků v Bronowicích. Po přepadení Polska nacistickým Německem sloužil v polské armádě jako smluvní důstojník v hodnosti podporučíka, 10. září se vrátil k legionu, kde byl zařazen jako subalterní důstojník. Spolu s ostatními čs. vojáky byl internován v táborech v Orankách a Suzdalu.

V květnu 1940 se stal velitelem dělostřelecké baterie, v březnu 1941 velitelem technické roty, v červnu pobočníkem velitele skupiny, v srpnu 1941 velitelem 2. roty a na konci září byl od skupiny odvelen. V říjnu 1941 byl povýšen na poručíka. Při budování 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku se stal velitelem výcvikové min. roty.

V prosinci 1942 převzal funkci velitele 2. pěší roty 1. čs. polního praporu, s níž pak odjel na frontu.

Po zaujetí obrany na řece Mža byla většina jeho roty umístěna v osadě Arťuchovka. V noci na 10. března 1943 velel společnému protiútoku čs. a sovětských jednotek na Sokolovo. Během bojů byl dvakrát raněn.

Byl evakuován do Charkova, ale zahynul při přepadu sanitního vozu nepřátelským letectvem. Jan Kudlič byl in memoriam povýšen do hodnosti majora a vyznamenán Čs. válečným křížem, čs. medailí Za zásluhy I. stupně a sovětským řádem Rudého praporu.

Vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939 (13. 3. 1943), Orděn Krasnogo znameni (17. 4. 1944), čs. medaile Za zásluhy I. stupně (26. 6. 1944).

 

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů.

Aktuálně



Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

04. 11. 2025
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
Pohled z nebe do pekla

Pohled z nebe do pekla

04. 11. 2025
Fotografie, která v době první československé republiky sloužila k výcviku leteckých pozorovatelů, přináší unikátní…
V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

31. 10. 2025
Před dvaceti lety, 8. října 2005 otřáslo Pákistánem ničivé zemětřesení. Na pomoc…
Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

29. 10. 2025
U příležitosti státního svátku 28. října udělila ministryně obrany Jana Černochová čtyři…
Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

28. 10. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem, armáda i…